Praha - Pamětníci, vrcholní političtí a akademičtí představitelé si dnes připomněli výročí zásahu nacistů proti českým studentům v roce 1939. Rovněž se vzpomínalo na události listopadu 1989 a při té příležitosti dnes zaznělo nejedno varování před návratem komunistů k moci. Dnem boje za svobodu a demokracii si Česká republika připomíná právě pád komunistického režimu v roce 1989 i nacistické perzekuce českých vysokoškoláků v roce 1939. Pietní akce se uskutečnila před Hlávkovou kolejí a během celého dne přicházeli lidé i politici k pamětní desce na Národní třídě, kde se 17. listopadu 1989 odehrál brutální policejní zásah proti studentům.
Premiér Mirek Topolánek ve svém proslovu upozornil, že i 19 let po návratu svobody do Československa není tato stěžejní hodnota současné demokracie samozřejmostí. Také vyzval, aby Česká republika nebyla lhostejná k situaci například v Afghánistánu nebo Iráku. V souvislosti s výstavbou amerického radaru zdůraznil, že není důvod obávat se „zamračené Moskvy“.
Premiér a někteří další řečníci na setkání u Hlávkovy koleje v Praze rovněž upozornili na hrozící návrat komunistů k moci, který umožnily výsledky krajských voleb. „Po krajských volbách máme rudo-oranžové koalice v některých regionech a fakticky už v minulých volbách v roce 2006 jenom o pár hlasů nebyla podobná situace už na celostátní úrovni,“ dodal Mirek Topolánek. „Je to určité memento jak pro politiky, tak pro veřejnost, aby věděli, že svoboda není zadarmo, že svobodu je třeba oprašovat, je třeba za ni bojovat,“ zdůraznil.
Pietní akce se kromě premiéra zúčastnil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, pražský primátor Pavel Bém (ODS), ministři, poslanci, ombudsman Otakar Motejl i rektoři pražských vysokých škol. Také Ladislav Mravec z kanceláře prezidenta pronesl zdravici prezidenta republiky Václava Klause.
Na Národní třídě se potýkají odpůrci radaru s jeho příznivci
U pamětní desky na Národní třídě, kam se již od rána scházejí lidé a zapalují svíčky, zamířila také celá řada politiků a významných osobností. K pietnímu místu přišli dopoledne odpůrci amerického radaru v ČR, kteří tu začali protestovat proti výstavbě základny. Odpůrci radaru nejprve před pamětní desku přilepili nápisy proti stavbě amerického radaru v Brdech, což se nelíbilo několika přítomným lidem a vznikla mezi oběma stranami potyčka. Konflikt musela řešit městská policie, muže a ženu, nakonec násilím od památníku odvlekla a odvezla na stanici. Během incidentu sem od Hlávkovy koleje dorazili premiér Mirek Topolánek (ODS) a Martin Bursík (SZ) a položili tu květiny i zapálené svíčky. Od té doby se sem v průběhu dne odpůrci základny několikrát vrátili a ve své manifestační činnosti pokračovali. Během dne tu pietní charakter akce zastínily živé debaty na radarové téma i slovní potyčky. Několikrát museli zasáhnout strážníci městské policie. Hnutí Ne-základnám již v 17 hodin započalo na Národní třídě svou ohlášenou demonstraci. Odsud chtějí účastníci akce zamířit ke Strakově akademii, kde by měli svůj pochod zakončit.
Odpoledne přišli uctít symbolické místo třeba vicepremiér Jiří Čunek (KDU-ČSL) nebo ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL), který počínání odpůrců radaru u pamětní desky odsoudil. Pro debatu o základně by podle něj bylo vhodnější nějaké jiné místo. Během dne sem přišly i další význačné osobnosti.
Václav Havel sklidil na Národní třídě bouřlivé ovace i po 19 letech
Do podloubí s pamětní deskou dorazil po 14. hodině také bývalý prezident Václav Havel, který položil k pamětní desce kytici s věnováním. Zaplněné podloubí skandovalo hesla:„Ať žije Havel!“ a „Děkujeme“. Bývalý český prezident, který patří ke klíčovým osobnostem sametové revoluce v listopadu 1989, vyjádřil znepokojení nad současným mocenským vzestupem komunistů. Dodal ale, že ho mnohem více trápí prorůstání mafie do politiky nebo reakce proti připravované stavbě americké základny v Brdech.
Současný český prezident Václav Klaus se zatím žádné akce dnešního státního svátku osobně nezúčastnil. Jeho mluvčí Radim Ochvat uvedl, že neví, zda prezident dnes ještě nějaké dění navštíví.
Události roku 1938
Během demonstrací 28. října 1939 vyšlo v Praze do ulic na 100.000 lidí. Při potlačování této demonstrace německé pořádkové jednotky smrtelně postřelily v Žitné ulici dělníka Václava Sedláčka a studenta medicíny Jana Opletala a zranily dalších devět lidí. Opletalův pohřeb se 15. listopadu stal další manifestací, na kterou o dva dny později okupanti tvrdě zareagovali. Okupanti vtrhli i do Hlávkovy koleje, řadu studentů pozatýkali, některé z nich popravili. Vzápětí následovalo uzavření všech českých vysokých škol.
Josef Vlach, který jako student v roce 1939 bydlel v Hlávkově koleji, připomněl, že čas, vyměřený této generaci, neúprosně míjí. „Nesla v sobě silný náboj vlastenectví a vztahu k rodné zemi, kterou byla připravena hájit. Dokázala to svým odporem k okupantům, který zdaleka nebyl jen pasivní, nýbrž v řadě případů velmi aktivní,“ řekl.
- Policisté řeší potyčku na Národní třídě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/528/52713.jpg
- Václav Havel na Národní třídě autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/528/52742.jpg
- Jan Opletal autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/524/52390.jpg
