Praha – Představitelé levicové opozice a nastupující vlády Jiřího Rusnoka připouštějí podporu nového občanského zákoníku, který má začít platit k 1. lednu příštího roku. Vyplývá to z jejich vyjádření pro Českou televizi. Levice přitom až dosud chystanou normu kritizovala a ministryně spravedlnosti z Rusnokovy vlády Marie Benešová (ČSSD) zvažovala odklad její platnosti.
Podle kodexu o více než třech tisících paragrafech se má české právo řídit od začátku nového roku. K funkčnosti deset let připravované přestavby občanského zákoníku, která do české legislativy vrací i takové instituty jako výminek nebo pacht, je ale potřeba schválit doprovodné zákony. Ty nyní v Poslanecké sněmovně čekají na třetí čtení a jejich přijetí zkomplikovaly turbulence na politické scéně způsobené nedávným pádem vlády Petra Nečase; v případě, že by se sněmovna rozpustila, padly by pod stůl (čtěte víc).
Nastupující ministryně spravedlnosti Marie Benešová navíc uvažovala o tom, zda kvůli problémům s doprovodnými zákony platnost celé normy neodloží; nakonec se ale přiklonila k jejich podpoře. „Je to rozjetý vlak, školí se, a legislativní proces je potřeba dotáhnout do konce. To mi říkají i soudci a Česká advokátní komora,“ uvádí nyní Benešová.
Opozice vlastnímu zákoníku vytýkala to, že v justici způsobí chaos. O odkladu normy uvažovala za předpokladu, že se nepodaří doprovodné zákony schválit. Předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová již chystá předložit sněmovně návrh, který zákony zamítá.
Odcházející vláda mává 101 hlasem
Za přijetí provozních zákonů se ale stále staví představitelé odstupující vládní koalice, která občanský zákoník považuje za jeden z hlavních přínosů svého působení ve Strakově akademii. „Pevně doufám, že dohoda tří politických stran, které tvořily dosavadní koalici, bude respektována i potom, co tato koalice formálně nebude již na vládní úrovni,“ řekl po posledním jednání vlády její předseda v demisi Petr Nečas. Vládní strany argumentují většinou 101 hlasu, kterou v dolní komoře stále drží a která má přijetí provozních norem umožnit.
- Martin Kuba (ODS): Je třeba na nějaké schůzi schválit tato třetí čtení a já předpokládám, že stále v tomto koalice je jednotná, disponuje většinou hlasů pro toto schválení.
- Miroslav Kalousek (TOP 09): Dokud bude existovat stojedničková většina, budu já i moji kolegové dodržovat tu dohodu, kterou jsme uzavřeli.
- Karolína Peake (LIDEM): Pokud nechceme schváleným občanským zákoníkem na začátku roku 2014 komplikovat občanům život, musí být přijaty všechny doprovodné zákony.
Opozice proto nyní připouští, že pokud legislativní proces ve sněmovně proběhne úspěšně, nebude zákony v Senátu, kde drží většinu, blokovat; argumentuje stejně jako Marie Benešová. „Teď už je to hodně na poslední chvíli a zasahovat do toho rozjetého procesu je hodně složité,“ podotkl stínový ministr spravedlnosti za ČSSD a senátor Jiří Dienstbier.
Občanský zákoník nově upravuje tři základní okruhy - rodinu, vlastnictví a smlouvy. Podle Pospíšila se například nově zvýší náhrada škody způsobená občanovi, poškození budou celkově v lepší pozici. Zlepšit se má i pozice občanů, kteří trpí nějakou nemocí, například duševní poruchou. Lépe budou ochráněna i práva osob, které byly dosud zbavovány způsobilosti k právním úkonům. Rozšíří se i možnosti nakládat s vlastnictvím v rámci dědického práva.
Doprovodný zákon mění sedm desítek právních předpisů. Zahrnuje změny technického rázu, například v oblasti podnikání nebo ochrany spotřebitele. V závěrečném schvalování jsou i další související normy. Jde o novelu insolvenčního zákona, nový zákon o zvláštních řízeních soudních a o novelu občanského soudního řádu. Insolvenční novela například zavede určování správců takzvaným kolečkem, ne podle úvahy soudce.
Průzkum pro ČT: Češi mají o novém občanském zákoníku málo informací
Informace o tom, jak nový občanský zákoník ovlivní život v zemi, budou v následujících týdnech přinášet i Události České televize; ta si také nechala na téma nového kodexu zpracovat exkluzivní průzkum. Z něj vyplývá, že z těch, kteří se aspoň trochu zajímají o veřejné dění (nejedná se tedy o celý vzorek dotazovaných), by si účinnost kodexu přálo 31 procent lidí. O něco větší část tázaných (34 %) by ještě se změnami nějakou dobu počkala. Asi desetina pak zavedení nového kodexu zcela odmítá.
Průzkum také ukázal, že změny, které je čekají od nového roku, zná jen 26 procent všech dotázaných. Dalších 26 % oslovených sice neví, co je od nového roku čeká, ale rádi by to změnili. Skoro polovinu dotázaných pak problematika nových zákonů vůbec nezajímá. Ti, kteří o ni zájem jeví (čili opět jen část dotázaných), si ale většinou stěžují na nedostatek informací. Že jich mají málo, odpovědělo 65 procent z nich. Opačný pocit má sedmadvacet procent z těch, které veřejné dění zajímá.
