Chroustov (Miletínsko) – Václav Šedivý prožil jako malý chlapec příkoří komunistické kolektivizace. Potomek sedláckého rodu posbíral před lety důkazy o tom, že komunističtí funkcionáři v roce 1951 v Chroustově při represích vůči jeho rodině porušili zákon. Obrátil se proto na justici. Státní zástupce Michal Chvojka, který sám byl v minulosti členem KSČ, ale celou věc uspal. Po letech průtahů už k soudu dojít nemůže, protože jeden z komunistických pohlavárů zemřel, druhý se stal pro špatné zdraví nestíhatelným. Chybu žalobce přiznala i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Případem se zabýval David Macháček z Reportérů ČT.
Rodina Šedivých vlastnila statek, hostinec a pozemky v Chroustově u Miletína. Na podzim 1951 spustil komunistický aparát akci kulak, která byla v podstatě nezákonná proto, že neprošla ani usnesením vlády, ani rozhodnutím Parlamentu. V jejím důsledku začalo vysidlování významných sedláků a jejich rodin především do pohraničních oblastí. Někdy se uvádí, že šlo až o čtyři tisíce rodin.
Dne 20. února 1953 rozhodli předseda Okresního národního výboru v Hořicích Josef Ondráček, okresní prokurátor Lev Bloch, náčelník Veřejné bezpečnosti v Hořicích Jaroslav Záveský a vedoucí tajemník Okresního výboru KSČ Oldřich Kysilka o okamžitém přesídlení statkáře Václava Šedivého i s rodinou. Museli ze dne na den opustit svůj domov a jejich nové bydliště pro ně mnohdy znamenalo nálepku zločinců a opovržení místních.
Po třech letech ve faktickém vyhnanství se rodina Václava Šedivého mohla vrátit zpět na svůj statek. I tehdejší komunistické soudy musely přiznat, že vysídlení bylo nezákonné. V Chroustově už je ale čekaly pouze zdevastované ruiny. Protože statkář Šedivý nemohl s rozkradeným vybavením plnit povinné odvody jednotnému zemědělskému družstvu, skončil na tři roky v uranových dolech.
Bývalý komunista v řadách státních zástupců dal věc k ledu
Po roce 1989 se Václav Šedivý rozhodl očistit jméno své rodiny, v archivech dohledal dokumenty o rozhodování komise, která jeho otce označila za kulaka. Dva její členové – Ondráček a Kysilka – v té době ještě žili. V březnu 2006 tedy podal Václav Šedivý trestní oznámení na neznámého pachatele. Připravený spis doputoval na stůl okresnímu státnímu zástupci v Jičíně Michalu Chvojkovi. Ten v roce 2009 rozhodl o odložení celé věci. „Já vám na kameru žádný rozhovor poskytovat nebudu v té věci,“ řekl Reportérům ČT, kteří ho vyzvali ke komentáři svého tehdejšího rozhodnutí.
Podle krajského státního zástupce Pavla Hochmanna nejde prokázat, že by komunistická minulost jeho podřízeného Michala Chvojky ovlivnila nějak jeho rozhodování v případu. Václav Šedivý se s rozhodnutím nesmířil, na postup žalobce si stěžoval, podával odvolání, ale bezúspěšně. Věc byla opět odložena. Až letos jeho záležitosti dopřála sluchu vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „V této věci nevěnoval státní zástupce, který vykonával dozor, patřičnou kvalitu dozoru i kontaktu s policejním orgánem tak, aby nedošlo k průtahům,“ konstatovala pro Reportéry ČT.
Žalobce chyboval, uznává Bradáčová. Řízení už ale neproběhne
Podle Bradáčové ke spáchání trestného činu mohlo dojít. Ovšem po osmiletých průtazích a chybách žalobce někdejší předseda Národního výboru Ondráček zemřel a Oldřichu Kysilkovi se zhoršil zdravotní stav natolik, že není případného stíhání schopen. Řízení proto muselo být ze zákonných důvodů přerušeno. „Já jsem se panu Šedivému i za ty průtahy, které tady v minulosti byly a které jsem shledala, omluvila,“ prohlásila pražská vrchní žalobkyně s politováním. Václav Šedivý se spravedlnosti nedomohl. „Snažil jsem se pro to udělat maximum. Ale přes tento práh nejde překročit,“ uzavírá cestu k rehabilitaci své rodiny, na které ho justice zradila.
