Státní zástupce Jaroslav Dolejší navrhl uprchlému Radovanu Krejčířovi souhrnný trest 14 až 15 let vězení a propadnutí majetku za údajnou snahu vytunelovat státní podnik Čepro a přípravu vraždy celníka. Nepodmíněné tresty odnětí svobody požaduje i pro údajné členy Krejčířovy zločinecké skupiny a bývalého obchodního ředitele Čepra Martina Pechana. Ten by měl navíc zaplatit státu deset milionů korun.
Radovan Krejčíř je ve vazbě v Jihoafrické republice, tamní soud ho uznal vinným z pokusu o vraždu a únos a z pokusu o přechovávání pervitinu. Trest by se měl dovědět v říjnu. V JAR je obviněn i z dalších trestných činů. Česká republika usiluje o jeho vydání už od roku 2007.
Právě Krejčířovy zápisky, které jsou součástí spisu, podle státního zástupce trestnou činnost dokládají. K dalším důkazům patří odposlechy telefonických hovorů.
Krejčířovi už české soudy uložily souhrnný trest 10,5 roku vězení
Krejčíře, kterému české soudy v minulosti souhrnně uložily 10,5 roku vězení za více než půlmiliardový daňový únik a další skutky, tentokrát obžaloba viní z pěti různých trestných činů. Vedle přípravy vraždy jsou to účast na organizované zločinecké skupině, podvod ve stadiu přípravy a pokusu, padělání peněz a padělání platebního prostředku, konkrétně směnek.
Státní zástupce Dolejší pro něj chce trest při horní hranici trestní sazby. Na Krejčířovy skutky se vztahuje starý trestní zákon, podle nějž hrozí za přípravu vraždy ze zavrženíhodné pohnutky 12 až 15 let vězení nebo i výjimečný trest. Pražský městský soud plánuje vyhlásit rozsudek 13. října.
Kauza Čepro – fiktivní pohledávky za 3 miliardy
Krejčíř s bývalým obchodním ředitelem Čepra Martinem Pechanem údajně vytvořili fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava vůči Čepru za zhruba tři miliardy korun. Peníze v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně, o čemž se však podnik vůbec nedozvěděl.
Krejčíř a Pechan prý totiž prostřednictvím dalších obviněných přesvědčili úřednici z podatelny Čepra, aby sebrala soudní obsílky. Soudy pak domnělý nárok firem pravomocně uznaly a k exekuci ve státním podniku nedošlo jen díky zásahu policie. Pechan se hájí tím, že pohledávky byly pravé.
Padělané peníze a příprava vraždy celníka
Krejčíř údajně také chtěl vymáhat po státu dvě miliardy korun tak, že nechal ve firmě Tukový průmysl uložit padělané peníze a hodlal podplatit některého celníka, aby je naoko zabavil na úhradu celního dluhu firmy a následně s penězi uprchl. Podle obžaloby se poté chtěl celníka, kterého měl sehnat dosazený jednatel firmy Radek Zwierzyna, zbavit. Zwierzyna se ale začal bát o život a v červnu 2005 vše oznámil na policii.
Radovan Krejčíř se do Jihoafrické republiky dostal na falešný pas přes Seychelské ostrovy poté, co krátce po Zwierzynově oznámení utekl české policii při domovní prohlídce své vily v Černošicích.
V Krejčířově organizovaném gangu údajně byli Aleš Zagora, Jaroslav Siuda, Tomáš Pavlíček, Jaromír Raida, bratři Aleš a Jan Kohoutkové a bratři Ivo Hricik a R. N. Muži vinu popírají, řada z nich se prý vzájemně ani nezná. Poslední obviněnou je úřednice z Čepra Ivana Skopcová, které žalobce jako jediné navrhl podmíněný trest.
Podle státního zástupce pro Krejčíře „pracovali“ především lidé, kteří měli finanční problémy. „Každý měl znát jen to, co potřeboval ke splnění svého úkolu, aniž by znal přesné souvislosti,“ popsal Krejčířovu údajnou strategii při velení zločinecké skupině. Odmítl obhajobu obžalovaných, kteří se staví do role Krejčířových zaměstnanců. „Museli si být vědomi, že nejde o běžnou kooperaci lidí při obchodní činnosti,“ uzavřel Dolejší.
