Praha - Vláda dnes schválila harmonogram výstavby dopravní infrastruktury do roku 2013 s časovou rezervou do roku 2016. Na plánované stavby by měl stát v tomto období vynaložit více než 800 miliard korun. Mezi nejdražší projekty patří dostavba jihomoravské silnice R52, tahu na Karlovy Vary R6 nebo severočeské dálnice D8.
Stát vynaloží na stavbu silnic 800 miliard korun
Vláda chce přednostně dostavět rozpracované silnice. Prioritní jsou zejména dálnice D3 a D8. Ulehčit by se mělo také obcím. Kabinet totiž vyhotovil seznam 90 měst, kolem kterých je nezbytné vybudovat obchvat. Nestanovil je ale zcela jednoznačně. Ministerstvo dopravy bude znovu posuzovat například umístění severozápadní části pražského okruhu.
800 miliard, které chce vláda na zlepšení infrastruktury vynaložit, bude pocházet nejen ze státního rozpočtu a Státního fondu dopravní infrastruktury, využity budou také dotace z Evropské unie. Část finančních prostředků si vláda vypůjčí u Evropské investiční banky. V příštím roce bude možné z přiděleného balíku peněz vyčerpat 88 miliard korun. Prostředky ale nepůjdou pouze na výstavbu silnic a dálnic. Jejich rozdělení popsal František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT v rozhovoru pro Českou televizi takto: „Ten zveřejněný údaj znamená disponibilní objem Státního fondu dopravní infrastruktury, který kromě pozemních komunikací, to znamená dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy, zahrnuje infrastrukturu dvou dalších odvětví, to znamená železniční stavby a částečně i stavby lodní dopravy.“
Peníze na výstavbu silniční sítě by mohly přijít také ze soukromého sektoru. Jedním z prvních takovýchto projektů bude dálnice D3 v úseku Tábor – Bošilec. Náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Jiří Novák volá ale spíše po zvýšení mandatorních příspěvků od státu. „Když člověk načerpá pohonné hmoty u čerpací stanice, tak zaplatí z každého litru zhruba 12 korun spotřební daně, ale do našeho fondu se vrací pouze jedna koruna z těchto prostředků. Myslím si, že tam je prostor pro navýšení, které by tvořilo takovou trvalou část příjmů fondu,“ zdůraznil ve středečním Dobrém ránu.
Výstavbu silnic v Česku nekomplikuje pouze nedostatek finančních prostředků, ale také neshody s ekologickými aktivisty. Ti v minulosti protestovali mimo jiné proti obchvatu kolem Plzně. Trnem v oku jim je rovněž plánovaná výstavba rychlostní komunikace R35 na území Českého ráje. Nový střet rychlostní silnice s ochranou životního prostředí by mohl podle místopředsedy vlády Martina Bursíka (SZ) vypuknout v Posázaví.
V množství postavených dálnic a rychlostních komunikací zaostává Česká republika se svými 630 kilometry velmi výrazně za západním světem. Například v sousedním Německu je totiž v provozu 12 400 km. Naopak velice podobná je situace v Polsku, kde mohou řidiči využít 674 km dálnic. Lehovec ale považuje za klíčové především srovnání hustoty dálniční sítě. Ta v ČR dosahuje pouhých 6,8 kilometrů na tisíc kilometrů čtverečních, zatímco průměr států Evropské unie činí 25. Ve státech s rozlohou odpovídající velikosti České republiky, mezi které patří zejména Belgie, Holandsko a Dánsko, se tento ukazatel pohybuje v rozmezí 50 až 60 km.