Praha – Při projednávání přechodu z ústavní na ambulantní péči duševně nemocných lidí nepostupují české soudy jednotně. Oznámila to ministryně spravedlnosti Helena Válková s odvoláním na prověrku, kterou si vyžádala v souvislosti s říjnovým útokem ve žďárské škole, neboť opavský soud ženu v minulosti propustil z ústavu do ambulantního léčení. Podle ní existují soudy, které takové věci řeší důsledně, jiné zas zcela opačně. Rozdíl spočívá především v tom, že některé soudy si k posudku ošetřujících psychiatrů vyžádají ještě znalecký. Zmínila, že k těm nedůsledným patří i opavský okresní soud. Ten rozhodoval o ženě, která později útočila ve Žďáru nad Sázavou.
Ministryně tvrdí, že v případě žďárské útočnice prověrka ukázala selhání soudu, nikoliv systémovou chybu. „Provedli jsme tuto prověrku u sedmi soudů. Jsou soudy, jako je Okresní soud Plzeň-jih, které postupují velmi důkladně. A musím říci, že určitým protipólem důkladného prověřování věci je právě Okresní soud v Opavě,“ uvedla ministryně.
Válková se zatím nerozhodla, zda na příslušného soudce a státního zástupce podá kárnou žalobu. V celé věci totiž probíhá ještě přezkum, který bude ukončen v řádu několika dnů. „Jsem si ale celkem jistá, že podám stížnost pro porušení zákona. Tím se tedy bude nejednotným postupem zabývat Nejvyšší soud, který by svým rozhodnutím měl postup soudů sjednotit,“ předeslala.
Helena Válková:
„Na škále od jedničky do pětky postupuje většina soudů pečlivě. Soudy jsou hodně odkázány na důkladnost, podrobnost a odbornost vyjádření zdravotnických zařízení, kde se vykonává ochranná léčba a jednak si ještě některé zvou znalce a dodatečně si nechávají vypracovat posudek.“
Postup opavského soudu kritizuje Válková od začátku
Bezprostředně po útoku ve Žďáru hlava resortu spravedlnosti uvedla, že Okresní soud v Opavě zřejmě nepostupoval dostatečně důkladně, když rozhodl o propuštění útočnice z ústavní léčby. Vadilo jí, že soudce vyšel pouze z vyjádření příslušné psychiatrické léčebny a nevyžádal si doplnění dokazování.
Za své výroky sklidila ostrou kritiku od Soudcovské unie, podle níž si Válková počínala v rozporu se zákonem i ústavou a narušila základní princip dělby moci, což v demokratické zemi nelze tolerovat. Ministryně kontrovala tím, že si příslušný soudní spis vyžádala, protože je ze zákona kárnou žalobkyní.
Tragédii se dá těžko zabránit
Místopředseda Okresního soudu v Opavě Jaroslav Khul krátce po tragédii pochybení soudu vyloučil. V posudku z léčebny bylo podle něj uvedeno, že žena cítí lítost nad tím, co dříve spáchala, a pochopila svou nemoc. Už rok navíc pobývala na otevřeném oddělení, kde měla volný režim i vycházky. Ústav proto navrhl její propuštění do ambulantního léčení. Zabránit podobným případům se podle soudce navíc dá jen těžko: „My jako soudci můžeme spoléhat jenom na kvalifikované informace a podklady, které podává ať už psychiatrická nemocnice, nebo věznice.“
Náměstek Válkové Robert Pelikán také tehdy poukázal na to, že zřejmě došlo k tomu, čeho se každý psychiatr obává, a sice že to dopadne jinak, než „jak lze podle stavu lékařské vědy předpokládat“. Justice samotná s tím přiliš neudělá, dodal.
Ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý nedávno upozornil na obtížnou predikci chování duševně nemocných lidí. Duševní nemoci mají podle něj tendenci se vyvíjet a v čase se často nepředvídatelně nebo obtížně předvídatelně měnit. S Válkovou se ale shoduje v tom, že je potřeba si nyní položit otázku, jak u ženy ambulantní léčba probíhala.
