Městský soud v Praze musí znovu otevřít spor kvůli majetkovému přiznání prezidentova kancléře Vratislava Mynáře za rok 2013. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti organizace Právo ve veřejném zájmu, avšak z jiných důvodů, než jaké spolek ve stížnosti uváděl. Z rozhodnutí plyne, že Mynář kvůli mezeře v zákoně nemohl splnit svou povinnost a řádně podat majetkové přiznání. Zákon nestanovoval, komu má přiznání odevzdat a kdo ho bude evidovat.
Šlo prý o takzvaný nedokonalý zákon. „Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky tedy z jeho textu nemohl jednoznačně a bez rizika seznat (jak poznamenal i městský soud), kterému orgánu má své oznámení odevzdat, aby splnil svou zákonnou povinnost, a který orgán následně bude toto oznámení uchovávat a zákonem stanoveným zpřístupňovat veřejnosti. Svou povinnost tak objektivně a nezaviněně splnit nemohl,“ stojí v rozhodnutí senátu se soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem.
Mynářovy majetkové poměry a akvizice jsou v uplynulých letech často předmětem mediálního zájmu, někteří kritici je označují za podezřelé. Právnička Petra Bielinová podala v roce 2015 za Právo ve veřejném zájmu správní žalobu poté, co se u prezidentské kanceláře nedomohla požadovaných údajů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Městský soud dal Hradu za pravdu v tom, že zákon o střetu zájmů dříve na prezidentskou kancelář nepamatoval jako na takzvané evidenční místo a že tedy Hrad ani neměl povinnost zpřístupňovat majetková přiznání veřejnosti. Stejný je také názor NSS, podle kterého kancelář prezidenta republiky nebyla evidenčním místem a nebyla povinna ani oprávněna poskytnout Mynářovo majetkové přiznání žadatelům. NSS ovšem přesto rozhodnutí městského soudu zrušil a nařídil mu, aby o žalobě znovu rozhodl.
Městský soud totiž podle NSS opomenul, že organizace Právo ve veřejném zájmu žádala také prostou informaci, zda a kdy kancléř oznámení odevzdal. Tuto informaci už kancelář spolku poskytnout mohla. „Informace o datu podání oznámení má totiž úplně jinou povahu než samotné oznámení podle zákona o střetu zájmů,“ rozhodl NSS.
Kvůli majetkovým přiznáním padlo už dříve několik soudních rozhodnutí. V jiném soudním sporu další senát Městského soudu v Praze dospěl k závěru, že nepřítomnost kanceláře ve výčtu evidenčních orgánů je mezerou v zákoně, kterou lze vyplnit za pomoci analogie, a proto lze považovat kancelář za evidenční orgán. S tím však NSS nesouhlasil, stejně jako s názorem dalšího pražského senátu, podle kterého tehdy mohlo roli prezidentské kanceláře suplovat ministerstvo spravedlnosti. Takový výklad zákona nebyl podle NSS možný. Majetková přiznání nově shromažďuje ministerstvo spravedlnosti, v registru je i Mynářovo oznámení za rok 2017.
Vratislav Mynář podle svých slov nastřádal peníze na svůj majetek dlouho předtím, než nastoupil na Hrad. „Měl jsem podnikání v nakládání s odpadem se dvěma dalšími partnery. Jedním z nich je Vladimír Pavlík. A v určitém období jsme patřili k největším v republice. Pak jsme to prodali nadnárodní francouzské společnosti,“ řekl už dříve deníku Mladá fronta DNES.
