Praha – Vládní Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za loňský rok varuje, že významnou část romské populace postihuje sociální vyloučení. Jde o vážný systémový a společenský problém s komplexními politickými dopady. Alarmující je, že se nepodařilo zastavit mezigenerační přenos sociálního vyloučení Romů, kdy romské děti ze znevýhodňujícího prostředí mají velmi malé šance na to, že se jim podaří v budoucnosti žít standardním způsobem. Zprávu kabinet vyslechne příští středu.
„Některé obce a města si vytvořily fungující systém vytěsňujících mechanismů v oblasti bytové a sociální politiky, který umožňuje vytlačit takzvané nepřizpůsobivé a nepohodlné osoby na okraj či za hranice obce,“ konstatuje dokument. V sociálně vyloučených romských lokalitách, které vznikly řízenou politikou obcí nebo samovolnou migrací, se koncentrují sociální problémy, jako je nezaměstnanost, nejistota v oblasti bydlení či nízká úroveň vzdělání.
Ačkoli materiál shrnuje pouze události a jevy loňského roku, zabývá se okolnostmi, které mohou vést k napětí mezi většinovou společností a Romy, tedy i nepokojům, které postihly Šluknovsko v uplynulých několika týdnech. Napětí mezi většinovou společností a Romy v relativně chudším regionu přerostlo do pravidelně organizovaných demonstrací, které využili pravicoví extremisté. Do kraje musela vláda vyslat speciální policejní jednotku.
Šluknovský konflikt nespadl z čistého nebe
Podobně jako v posledních týdnech na Šluknovsku se pravicoví extremisté chovali už loni. „V roce 2010 pokračovala snaha pravicově orientovaných uskupení zneužívat v rámci své propagandy situaci sociálně vyloučených Romů a otevírala se sociální témata spojená s existencí sociálního vyloučení uvnitř romské menšiny. Docházelo ke zneužívání ekonomické a sociální situace v kombinaci s protiromskou rétorikou. Ve prospěch extremistů působila i hospodářská krize a její dopady na obyvatelstvo, která posílila anticiganismus v české společnosti a celkově ohrozila sociální soudržnost obyvatel ČR,“ konstatuje dokument.
Negativní pohled většinové společnosti na Romy ilustruje materiál výsledky loňského šetření Sociologického ústavu Akademie věd, podle kterého cítily silné nesympatie vůči Romům tři čtvrtiny respondentů a v žebříčku oblíbenosti menšin skončili Romové na posledním 15. místě.
Cesta vede přes vzdělávání a pak zaměstnanost
Za nejlepší a zároveň i ekonomicky nejvýhodnější cestu, kterou lze romské rodiny ze sociálního vyloučení a chudoby vyvést, je podle zprávy předkládané premiérem Petrem Nečasem investovat do oblasti inkluzivního vzdělávání Romů. Současně ale zpráva konstatuje, že první polovina roku 2010 dávala příslib pozitivních změn v této oblasti, do konce roku byly ale všechny zastaveny, a to přes výrazné naléhání českých expertů i významných mezinárodních institucí.
„Stejně jako v roce 2009 není možné zaznamenat pokrok v oblasti zaměstnanosti, i v roce 2010 zastávali Romové okrajovou pozici na trhu práce,“ pokračuje zpráva s tím, že svou roli v tom hrály dopady ekonomické krize a zvýšení nezaměstnanosti, zejména ve skupině osob se základním vzděláním s nízkou úrovní kvalifikace. Při hledání práce přitom Romové většinou uspěli pouze u nízkokvalifikovaných profesí za nižší platové ohodnocení a v horších pracovních podmínkách.
S chudobou se pojí i zdravotní problémy
Co se týká bydlení, zpráva konstatuje, že jsou Romové odkázáni ve větší míře na levné bydlení nižší kvality a častěji jsou vystavováni diskriminaci a nekalým praktikám zejména ze strany pronajímatelů a realitních kanceláří. Na místní úrovni častěji podléhají segregačním tlakům, které na ně vyvíjí místní samospráva a v nichž se odráží postoje většinového obyvatelstva vůči Romům.
Ve srovnání s většinovou populací jsou na tom Romové hůř i po zdravotní stránce. Přitom dobrý zdravotní stav je zásadním předpokladem sociálního začleňování, protože ovlivňuje soběstačnost a ekonomickou nezávislost dosaženou skrze aktivní participaci na trhu práce, připomíná zpráva. Dospělí sociálně vyloučení Romové mívají více chronických onemocnění. Charakteristickým rysem je u nich zanedbávání prevence a nezdravý životní styl. Dalším výrazným problémem bylo zanedbávání preventivního očkování zejména u dětí. Ty jsou kvůli nekvalitnímu bydlení více ohroženy infekčními chorobami, chronickými nemocemi a nemají celkově vhodné prostředí pro svůj vývoj.
