Praha - Kabinet Jana Fischera nesouhlasí s návrhem sociálnědemokratických poslanců na úpravu lobbingu. Na dnešním jednání vydal k návrhu zákona negativní stanovisko. Rada vlády prý vítá pokus poslanců regulovat lobbing, ke konkrétnímu návrhu zákona ale měla právní výhrady. Lobbing - ovlivňování veřejných činitelů v jejich rozhodnutích - navrhují poslanci zařadit do živnostenského zákona jako živnost volnou.
Sociální demokraté neuspěli u vlády s úpravou lobbingu
Návrh počítá mimo jiné s tím, že zákonodárce by měl povinnost evidovat své kontakty a informovat o nich ministerstvo vnitra. „Týkal by se především politiků, kteří by byli lobbováni, tedy ovlivňováni ve směru rozhodnutí, například v Poslanecké sněmovně, ke změně zákona, aby toto museli hlásit na ministerstvo vnitra, které by to zveřejňovalo,“ uvedl předkladatel návrhu a poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
Podle místopředsedy legislativní rady vlády a náměstka ministryně spravedlnosti Františka Korbela dospěla legislativní rada k tomu, že by šlo o popření principu dělení moci zákonodárné, výkonné a soudní. „To byla základní výhrada,“ potvrdil Korbel. Lobbisté by se podle návrhu museli registrovat v seznamech a za porušování zákona by jim hrozily pokuty.
Reportáž Ziny Plchové (zdroj: ČT24)
Pavel Telička o lobbingu v Bruselu:
Definice lobbisty přináší obtíže
Sociálnědemokratický návrh zákona označuje lobbistu jako podnikatele, který vykonává lobbing. Lobbistický kontakt je pak jednostranná komunikace, která má za účel ovlivnit rozhodování orgánů veřejné moci včetně předcházejících procesů. Cílem jednání má být změna, předložení nebo schválení nějakého dokumentu.
Nezávisle na posudku vlády rozhodne o předloze Parlament. Zákon o lobbingu měla původně ve svém programovém prohlášení předešlá vláda Mirka Topolánka (ODS), návrh ale nedokončila. Obtížné pro ni bylo například přesně definovat, kdo je vlastně lobbista. Ve Spojených státech i v orgánech EU registry lobbistů existují, v EU zatím na dobrovolné bázi.