Praha - Na školách dnes startuje promítání filmů o totalitě v rámci projektu Příběhy bezpráví společnosti Člověk v tísni. Projekt přibližuje již šestým rokem žákům a studentům základních a středních škol poválečné období našich dějin prostřednictvím filmových projekcí a následných debat s pamětníky, kteří se často sami stali oběťmi komunistického bezpráví. Projekt probíhá v rámci programu Jeden svět na školách. Slavnostní zahájení, vyhlášení Ceny Příběhů bezpráví a křest knihy Mýty o socialistických časech se uskuteční dnes od 18:30 v kině Světozor.
Vzhledem k tomu, že téma československé totalitní minulosti se ve výuce často opomíjí, je projekt jednou z možností, jak se mohou studenti o české totalitní minulosti dozvědět více. Do projektu se momentálně zapojilo 702 škol z více než 440 obcí a měst po celé České republice. V průběhu listopadu, stejně jako v předchozích letech, přibudou školy další. „Materiály využívá celkem 1700 škol, což je každá třetí základní a střední škola,“ řekl ředitel projektu Karel Strachota.
V současné době se připravuje vzdělávací sada pro zahraniční školy. Připravena je v pěti jazykových mutacích a distribuována prostřednictvím partnerských organizací v Polsku, na Slovensku, v Bulharsku a ve Švédsku. Příběhy bezpráví jsou celoročním projektem, v průběhu kterého jsou školám nabízeny dokumentární a hrané filmy i celá řada metodických a informačních materiálů.
Karel Strachota, ředitel projektu:
„I 20 let po revoluci platí, že na většině základních i středních škol končí výuka moderních dějin druhou světovou válkou. Prostřednictvím dokumentárních filmů můžeme přinést toto téma do škol a otevřít debatu o důležitém období naší minulosti.“
Pro letošní ročník bylo vybráno šest filmů, mezi nimi čtyři kratší snímky z cyklu Ztracená duše národa režisérky Olgy Sommerové, jež představuje různé formy represe československých občanů komunistickým režimem, zejména v padesátých letech minulého století. Film Ivana Biela Postavení mimo hru přibližuje osudy československých mistrů světa v ledním hokeji, kteří skončili po vykonstruovaných procesech v 50. letech v jáchymovských uranových dolech. Posledním nabízeným snímkem je dokument Jany Chytilové The Plastic People of the Universe přinášející svědectví o zatýkání, výsleších a věznění členů legendární undergroundové kapely, které bylo hlavním podnětem k formování občanské iniciativy Charta 77. Nabídka vybraných filmů.
Každá škola zapojená do projektu získá letos výtisk komiksu o Miladě Horákové – Nepřemožená, který byl poprvé publikován v roce 1951 v USA, Medailonky z vězeňských spisů, zachycující osud vybraných politických vězňů, příručku Příklady dobré praxe, jež obsahuje rady a doporučení pro plánování, realizaci projekce s besedou či sadu Příběhy bezpráví – Za železnou oponou a nově vydanou knihu Mýty o socialistických časech. „Je to publicistický, dokumentaristický tvar, který by měl atraktivní formou mladým lidem zprostředkovat aspekt socialistické minulosti,“ řekl Strachota.
Mýty o socialistických časech - mýty o husákovském socialismu
Kniha se vztahuje převážně k normalizaci, k sedmdesátým a osmdesátým letům, na která dnes mnozí nahlížejí s nepatřičnou shovívavostí. „Autoři polemizují s nikterak výjimečným názorem, že předlistopadový režim nelze jen kritizovat, jelikož měl spoustu dobrých stránek a leccos v něm bylo lepší než dnes. Což je čirá demagogie, protože na husákovském socialismu nebylo dobré vůbec nic - a to dobré, co tehdy vzniklo, vzniklo režimu navzdory,“ dodal Strachota.
Ředitel projektu Příběhy bezpráví:
„My, co jsme v době socialismu žili, vzpomínáme většinou jen na to dobré. Zapomínáme přitom, že ten režim byl v mnoha ohledech vadný.“
Vyhlašovala se bude i Cena Příběhů bezpráví. Jedná se o ocenění osobností za jejich postoje a činy v období komunistického Československa. Jednotlivé nominace předkládají studenti a o laureátech rozhoduje studentská porota. Studenti zaslali celkem 23 nominací, studentská porota z nich vybrala tři laureáty.
V loňském roce byla mezi oceněnými bývalá televizní moderátorka a signatářka Charty 77 Kamila Moučková. Letošní ročník má být věnován památce Ivana Medka.
Cena Příběhů bezpráví
Julie Hrušková v pouhých devatenácti letech překročila rakouské hranice, aby se aktivně účastnila odboje.
Jiřina Slámová se v 50. letech spolu se svým manželem účastnila odboje, pomáhali lidem přecházet hranice do Rakouska.
Pavel Wonka zasvětil svůj život spravedlnosti, když své spoluobčany zastupoval jako právník laik.
