Praha - Vláda dnes schválila návrh na snížení platů ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců. Podle předloženého návrhu se mají jejich mzdy do roku 2014 snížit oproti současnosti o pět procent. Základní plat poslanců a senátorů by tak měl v příštích letech dosahovat 56 tisíc korun. To je o 3000 méně než letos. Základní plat ministrů by pak měl klesnout ze 112 500 na 106 800 korun. U soudců mají platy klesnout pouze pro příští rok. Tentokrát návrh oddělil jejich platy od výpočtu platů politiků. Soudcům se ale návrh nelíbí a nesouhlasí s ním ani státní zástupci. U soudců má plat v příštím roce dosahovat 54 005 korun, v roce 2012 se vrátí na úroveň platové základny z roku 2009 ve výši 56 849 korun. U státních zástupců má následující čtyři roky činit platová základna 46 660 korun.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) po jednání vlády upozornil, že platy politiků stagnují už od roku 2007. Bezprecedentně tak budou zmrazeny, a dokonce sníženy na osm let. „Věc jsme velmi zvažovali, jednáme po zralé úvaze, absolvoval jsem jednání se soudcovským stavem, nicméně vláda nemá důvod ze svého stanoviska ustoupit,“ uvedl k námitkám soudců premiér Petr Nečas s tím, že je třeba nalézt metodu, jak platy soudců vypočítávat. S jejich zástupci chce proto dál jednat. Není podle něj ale důvod, proč by soudci měli být jediní, koho se úsporná opatření v příštím roce nedotknou. Vláda chce snížením platů ušetřit přes miliardu korun. S návrhem souhlasí i ČSSD. Místopředseda Lubomír Zaorálek připomněl, že jeho strana chtěla mzdy snížit ještě výrazněji.
Hovořit o případném soudním sporu u Ústavního soudu je i podle předsedy Soudcovské unie Tomáše Lichovníka zatím předčasné, protože zákon ještě musí projít Parlamentem. „Spor soudců se státem před Ústavním soudem je vždy až to naprosto krajní řešení a jsme rádi, pokud k němu nemusíme sáhnout,“ řekl v ČT. Jako možnou variantu proto vidí krok, kdy by se platy soudců rozmrazily a dostaly se tak na úroveň, kde podle zákona mají být: „Pak by nám z nich bylo sníženo tak jako všem ostatním.“ Dodal, že zatímco platy v nepodnikatelské sféře, od kterých se ty soudcovské odvíjejí, vzrostly od roku 2002 o 52 procent, platová základna u soudců stoupla pouze o 22 procent.
Žalobci varují: Mladí státní zástupci odejdou do advokacie
Kdyby se ale podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila takový krok realizoval, došlo by naopak ke zvýšení platu soudců. „Ve chvíli, kdy stát nemá peníze a všem škrtá, je to absurdní,“ dodal. Podle Lichovníka ale platy ústavních činitelů vzhledem k jejich počtu „nepředstavují ve státním rozpočtu naprosto žádnou zásadní částku“. Argument, že na ně nebudou peníze, proto podle něj není správný.
Jiří Pospíšil:
„V příštím roce poklesnou platy všem zaměstnancům státní sféry. Nejde tedy pouze o ústavní činitele a soudce, ale v zásadě o všechny, kteří mají příjem ze státního rozpočtu. Je zde tedy pravidlo silné solidarity, a proto doufáme, že by Ústavní soud nemusel případným ústavním stížnostem vyhovět.“
Žalobcům se navíc nelíbí, že jim vláda určila jiné podmínky než soudcům. „Další platový propad oproti soudcům nelze chápat jinak než jako dehonestaci profese státního zástupce,“ uvedl Výkonný výbor Unie státních zástupců. Pokud vládní návrh projde, odejdou podle něj mladí státní zástupci do advokacie a na soudy a ostatní na svoji práci rezignují. „Objasňování závažné hospodářské a korupční kriminality se stane pouhou iluzí,“ varují žalobci.
Mzda soudců se odvíjí od základu násobeného koeficientem podle dosažené praxe a pozice, kterou zastávají. U poslanců, senátorů a ministrů se platy sníží o pět procent na celé volební období, čili do roku 2014. Vycházet se u nich ovšem má z letošních mezd, které jsou oproti roku 2009 nižší o čtyři procentní body. Jejich platová základna má být podle návrhu na úrovni 51 844 korun. I u nich se při výpočtu platu základna násobí příslušným koeficientem podle vykonávané funkce.
