Praha - O rozpuštění sněmovny budou poslanci hlasovat ve středu 17. července, celý příští týden ale chce premiér jednat s jednotlivými poslaneckými kluby o případné podpoře, jak řekl při dnešním uvedení několika ministrů do úřadu. Mimořádnou schůzi sněmovny kvůli rozpuštění svolala ČSSD, někteří její vrcholní představitelé ale připustili, že sociální demokracie by vládu mohla podpořit, pokud se sněmovna nerozpustí. Jak dlouho se v úřadech usadí, tak povětšinou nebyli schopní odhadnout ani noví ministři. Na své první schůzi si dohodli první úkol - do týdne vypracují stručné priority programového prohlášení.
Prioritou pro sociální demokracii jsou předčasné volby, vládu Jiřího Rusnoka shodně se stranami vládní koalice odmítá. Pokud by poslanci tento návrh schválili, prezident by sněmovnu rozpustil a do dvou měsíců by se musely konat nové volby. Není ale jisté, zda tento návrh uspěje.
Na rozpuštění sněmovny potřebuje ČSSD nejméně 120 hlasů, které dosud nedrží, protože vládní koalice stále disponuje většinou 101 hlasu, který se takovému kroku staví na odpor. „V tuto chvíli stále jednáme. Pokud samozřejmě ODS a TOP 09 bude chtít, aby si všichni jejich poslanci zachovali imunitu, zachovali teplá místečka a především zabránili tomu, že o osudu této země budou rozhodovat voliči, nikoli přeběhlíci, pak bohužel těch 120 hlasů mít nebudeme,“ řekl dnes předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.
Místopředsedové strany Milan Chovanec i Michal hašek ale dnes uvedli, že ČSSD by mohla vládu za určitých okolností podpořit. „Každé řešení je lepší než návrat pravicové vlády. Pokud nebude rozpuštěna sněmovna a vláda Jiřího Rusnoka přijde s racionální správou země, která bude ve většině bodů kompatibilní s programem sociální demokracie, já osobně bych její podporu vážně zvažoval,“ řekl Chovanec.
„Neočekávám, že tato většina se nalezne, a tedy sněmovna rozpuštěna nebude,“ řekla k chystané schůzi předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Koalice shodně trvá na zachovávání principů parlamentarismu a rozpuštění sněmovny by chápala jako ústupek prezidentu Miloši Zemanovi, který Rusnoka bez podpory politických stran vybral za premiéra.
Vláda si převzala agendu a ladí programové prohlášení
Nový Rusnokův kabinet má za sebou první společnou schůzi. Ministři se sešli ve Strakově akademii ve 13:00 a převzali si návrhy zákonů, které už ti minulí nestihli. Společně se podle Rusnoka shodli, že většinu z nich schválí. „Myslím, že to v naprosté většině tak bude, protože to jsou záležitosti spíše technického rázu,“ zmínil premiér.
Vláda také schválila ministryni spravedlnosti Marii Benešovou do funkce šéfky Legislativní rady vlády. Jejím zástupcem bude Petr Mlsna, který tuto funkci zastával v bývalém kabinetu. Ministři nyní mají několik dnů na to, aby připravili své priority do připravovaného programového prohlášení. „Stručný bude zřejmě mandát naší vlády, takže není důvod ho zatěžovat nějakým balastem,“ řekl Rusnok.
Například šéf vnitra Martin Pecina má jasno v tom, že chce navýšit počet policistů i jejich platy. Zda na to budou peníze, si ale zatím není jistý. „Podívám se, jak vypadá letošní rozpočet. To ještě nevím,“ řekl Pecina. Dotáhnout by se měly i doprovodné zákony k novému občanskému zákoníku. Odložit jeho platnost ministryně spravedlnosti Marie Benešová zatím nechce. Výhrady má ale k zákonu o státním zastupitelství. V nejbližší době o tom chce jednat s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem.
17. července bude sněmovna hlasovat o případném rozpuštění (pro návrh je třeba min. 120 hlasů).
Do 8. srpna musí vláda Jiřího Rusnoka požádat o důvěru (pro získání je třeba nadpoloviční většina přítomných poslanců).
S prohlášením bude moci premiér Rusnok požádat sněmovnu o důvěru - čas má do 8. srpna. V té době by už ale sněmovna nemusela existovat, pokud ji 120 poslanců nechá rozpustit. Do 2 měsíců by posléze musely následovat předčasné volby. Rusnokova vláda by pak mohla fungovat i bez důvěry až do sestavení vlády vzešlé z voleb.
Pokud se sněmovna 17. července nerozpustí a vláda Jiřího Rusnoka nezíská ve sněmovně důvěru, hlavní roli bude opět hrát znovu prezident, který by měl jmenovat nového předsedu vlády. Ústava mu ale nedává žádný limit a Rusnokova vláda by tak teoreticky mohla dovládnout až do řádných voleb v květnu 2014.
