Za boj proti komunistickému režimu dostalo od zástupců ministerstva obrany ocenění 37 lidí. Některé medaile či osvědčení přišli převzít pozůstalí, řada z nich ale ještě mohla přijít sama. Podíleli se například na šíření samizdatové literatury, organizaci demonstrací nebo spolupracovali se zahraniční rozvědkou.
Jaroslav Peteřík byl jedním ze zhruba 250 politických vězňů, které nechal komunistický režim popravit. Zatímco často bylo obvinění smyšlené a přiznání vynucené, Peteřík skutečně spolupracoval se zahraniční rozvědkou. Ministerská medaile pro účastníky třetího odboje je zatím nejvyšším oceněním, kterého se mu za boj proti komunistickému režimu posmrtně dostalo.
Náměstkyně ministra obrany Alena Netolická předala ocenění i dalším lidem, kteří se aktivně postavili komunistickému režimu. Je mezi nimi i spisovatelka Tereza Boučková. Jejím otcem je spisovatel, chartista a významná osobnost pražského jara 1968 Pavel Kohout. I ona sama podepsala Chartu 77, hrála v bytovém divadle, přepisovala materiály a spolupracovala s Václavem Havlem.
Osvědčení účastníků třetího odboje získal též další signatář Charty, spisovatel a textař Jan Vodňanský, a to za podíl na činnosti Výboru pro propuštění vězněných osob a vyvíjení nezávislých kulturních aktivit, nebo novinář Jaroslav Spurný za aktivní protikomunistickou činnost. „Moje činnost spočívala v tom, že jsem byl zavřený do kriminálu – trochu omylem, protože jsem se svezl v nějaké akci, aniž bych cokoli dělal. Potom už mi nezbylo nic jiného než zůstat na druhé straně,“ vzpomněl Jaroslav Spurný, který se pak podílel například na vydávání Revolver Revue či samizdatových Lidových novin.
Ředitel ministerského odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík zdůraznil, že ocenění lidé dokázali, „že Češi v době totality, a je jedno, jestli to byla totalita nacistická, nebo komunistická, se nechovali jako zbabělci, že se mezi nimi našli lidé, kteří byli skutečnými hrdiny“.
Poznamenal, že třetí odboj měl několik etap. Jeho účastníky byli lidé, kteří se komunistickému režimu postavili bezprostředně po nástupu k moci a mnoho z nich skončilo v táborech nucených prací nebo na šibenici. Další skupinou jsou pak lidé, kteří ocenění dostávají za činnost v 60. až 80. letech, kdy vydávali, pašovali a šířili samizdatovou literaturu. I když jim již nehrozil lágr nebo trest smrti, stále pro ně jejich skutky znamenaly ohrožení.
Ministerstvo obrany eviduje téměř pět tisíc žádostí o vydání osvědčení účastníků odboje proti komunismu. Zatím je obdrželo 1264 lidí, z nich 87 získalo statut válečného veterána. Stehlík novinářům řekl, že většina zbývajících žádosti by mohla být vyřízena do roka. Ministerstvo ale očekává, že mu přijdou další žádosti, protože Konfederace politických vězňů začala podávat žádosti za zemřelé a popravené. Počet žádostí by tak mohl vzrůst na šest tisíc.
