V senátních volbách v roce 2014 zvítězila na Praze 10 Ivana Cabrnochová (SZ/ČSSD). Ve svém nálezu to potvrdil Ústavní soud, který se více než rok zabýval stížností koalice TOP 09 a Starostů. Její neúspěšná kandidátka Renata Sabongui totiž neprošla do druhého kola o pět hlasů před druhou Janou Duškovou (ANO). Rok a půl starý výsledek doplňovacích senátních voleb v Praze 10 je tak definitivně platný.
Koalice TOP 09 a Starostové nejprve zpochybnila volby u Nejvyššího správního soudu (NSS) kvůli možné manipulaci s hlasy. Konkrétně poukazovala na výsledky hlasování v Domově pro seniory Malešice, jehož obyvatelé tvoří podstatnou část voličů v okrsku číslo 10014.
Učitelka tance Sabongui ve sporném okrsku dostala jen dva hlasy, což je podle TOP 09 a Starostů značná odchylka oproti ostatním okrskům v obvodu. Šest obyvatel domova navíc po volbách písemně potvrdilo, že hlasovali pro kandidátku TOP 09 a Starostů.
NSS po otevření volební dokumentace a přepočtení hlasů v okrsku zjistil, že tři z lidí, kteří písemně potvrdili svůj hlas pro Sabongui, se prvního kola podle seznamů vůbec nezúčastnili. Kandidátce TOP 09 a Starostů nebyl určen ani žádný ze tří hlasů, které okrsková komise označila za neplatné. Počet vydaných obálek odpovídal počtu těch odevzdaných a zároveň také záznamům o hlasujících voličích. Proto NSS dospěl k závěru, že neexistují důkazy pro jakoukoliv manipulaci.
„Ústavní soud nemá co vytknout“
V ústavní stížnosti koalice zopakovala, že je nezbytné najít vysvětlení pro rozpory mezi volební dokumentací a tvrzením voličů. Je prý těžko představitelné, že by se obyvatelé domova skupinově mýlili ve svém volebním chování. NSS podle stížnosti také chyboval, když rozhodl pouze na základě volební dokumentace, tedy bez veřejného jednání s podrobným dokazováním.
Podle ústavních soudců ale NSS rozhodl správně. Jednání s dokazováním by bylo zapotřebí, pokud by obsah volební dokumentace zpochybňovaly jiné navrhované důkazy, což se podle NSS ani podle ÚS nestalo.
O nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře hlasovalo v lednu plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Odlišné stanovisko měli pouze dva soudci – Josef Fiala a Jan Filip.
