Praha - Senát znovu navrhl zákonem uznat protikomunistický odboj a ocenit jeho aktéry. Předloha má umožnit aktivním účastníkům třetího odboje získat postavení válečných veteránů. Levicovým senátorům, kteří návrh označovali mimo jiné za další pokus o politický výklad dějin, se zákon nepodařilo zamítnout. Předlohu tak nyní dostane k projednání sněmovna a také koaliční vláda, která se k prosazování takovéto normy přihlásila.
Senát znovu navrhl uznat protikomunistický odboj zákonem
S téměř identickým návrhem senátorů ODS v čele s Jiřím Liškou se horní komora ztotožnila už předloni v březnu, v bývalé sněmovně jej ale kvůli jejímu rozpolcenému předvolebnímu složení nedokázala prosadit. Návrh počítá s tím, že bojovníci proti komunismu by měli mít podle míry své aktivity nárok na osvědčení účastníka protikomunistického odboje nebo odporu. Osvědčení má vydávat ministerstvo obrany na základě souhlasného stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Účastníci třetího odboje by postavení válečných veteránů mohli získat stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války ne jako vojáci. „Jsem moc rád, jednu chvíli to vypadalo, že by to mohlo špatně dopadnout, protože sociální demokraté byli jako jeden muž proti, naštěstí vše dobře dopadlo a zákon byl těsně schválen,“ řekl ve Studiu ČT24 Liška.
Senátor Jaromír Jermář (ČSSD) na to řekl, že zásluhy těchto lidí jsou nezpochybnitelné, sociálním demokratům ale vadí vlastní zákon. „Domníváme se, že je problematický,“ řekl v ČT24. ČSSD vadí hlavně to, že v celé věci figuruje ÚSTR. Jermář označil činnost ústavu, jímž zmítaly donedávna spory, za rovněž problematickou, vadí mu také, že poradcem stávajícího ředitele Daniela Hermana je bývalý šéf ústavu Pavel Žáček. Liška to označil za zástupné problémy. „Kdo jiný by to měl dělat, než ten, kdo spravuje archivní dokumenty,“ prohlásil.
Studio ČT24 k protikomunistickému odboji (zdroj: ČT24)
Proti byl i Pithart
Mezi odpůrce normy patřil kromě levicových senátorů také místopředseda horní komory Petr Pithart (KDU-ČSL), někdejší člen KSČ a později významný představitel disentu. „Už nikdy nebudu hlasovat pro přijetí zákonů, které hodnotí minulost,“ uvedl s poukazem na boje kolem ústavu pro studium totalit. Navrhovaný zákon podle něj odepírá možnost získat osvědčení bývalým komunistům, kteří byli ve straně déle než v období pražského jara a posléze byli pro své protirežimní postoje a činy vězněni.
Liška ale namítl, že i exkomunista by mohl podle zákona osvědčení získat, „pokud jeho účast na protikomunistickém odboji nebo odporu proti komunismu svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala jeho účast na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci“.
Senátor Dienstbier: Norma rozděluje občany
Další z bývalých komunistů a disidentů Jiří Dienstbier (za ČSSD) navrhoval zákon zamítnout „v zájmu lidské důstojnosti, právního státu a historické pravdy“, podobně jako bývalý místopředseda KSČM Vlastimil Balín. „Takovýmito zákony společnost akorát rozeštváváme, neusmiřujeme,“ uvedl Balín. Také podle Dienstbiera norma rozděluje občany, neumožní objektivní zhodnocení a mohla by naopak vést k ocenění těch, kteří si odbojovou činnost budou dosvědčovat navzájem.
Jiří Dienstbier:
„K žádnému třetímu odboji po únoru 48 nedošlo, k jeho vyhlášení přece nedošlo ani v emigraci,“ prohlásil také Dienstbier. Jako mluvčí Charty 77 a člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných uvedl, že ho ani nenapadne o osvědčení žádat. „Považoval bych za urážku, aby kvalitu mého života posuzovaly úřady, a už vůbec ne nenávistné a demoralizované charaktery typu (bývalého šéfa ÚSTR) Pavla Žáčka,“ dodal.
Liška k tomu poznamenal, že se osvědčení nikomu vnucovat nebude a že o zákon stojí členové Konfederace politických vězňů. Podobná norma platí i na Slovensku.
Senát dnes podpořil zvýšení přednostních hlasů ve sněmovních volbách ze čtyř na šest a zároveň snížení hranice pro posun k poslaneckému křeslu z pěti na čtyři procenta. Navrhl to novelou volebního zákona senátor ODS Jiří Oberfalzer. Podle něj by tak lidé mohli více ovlivnit personální složení sněmovny.
Pětice senátorů z ČSSD, ODS a Starostů předložila novelu zákona po půdě. Lidé, jimž pozemkový úřad neuznal v restitučním řízení jejich vlastnický nárok k půdě, se budou muset změny tohoto ozhodnutí domáhat u soudu nově v půlroční lhůtě.
Senátoři také v prvním čtení podpořili iniciativu senátora Marcela Chládka (ČSSD) o zrušení projektu státních maturit. Předlohu teď posoudí výbory.
GALERIE
Petr Pithart