Praha – Odstupující kabinet Jiřího Rusnoka projednal a schválil vládní návrh zákona o státní službě, který si klade za cíl odpolitizovat státní správu. Chce, aby se jím zabývala sněmovna souběžně s verzí, kterou předložili poslanci z ČSSD. Přijetí služebního zákona po Česku požaduje Brusel a jeho schválení v prvním sněmovním čtení je také jednou z podmínek prezidenta Miloše Zemana k tomu, aby jmenoval nový kabinet.
Premiér v demisi Rusnok na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že projednáním služebního zákona vláda reaguje především na požadavek Evropské komise. „Chce po nás, aby v této zemi existovala profesionální státní správa, která ve svém fungování nebude zásadně ovlivňována změnami vládních reprezentací,“ prohlásil Rusnok.
Vládní novela zákona počítá s vytvořením pozice generálního ředitele státní služby. Takzvaný „superúředník“ bude dohlížet na ostatní státní úředníky. Generální ředitelství bude také vést rejstřík státních zaměstnanců a čekatelů na obsazení státního místa. „Superúředníka“ i jeho zástupce bude na návrh vlády jmenovat a odvolávat prezident. Podle důvodové zprávy k novele by její zavedení znamenalo navýšení výdajů státního rozpočtu o zhruba šest miliard korun ročně.
Podle premiéra je totiž je mylné se domnívat, že lze služební zákon přijmout bez nákladů – argumentuje tím, že služební zákon práci úředníků striktněji vymezuje, a je proto potřeba byrokraty i lépe ohodnotit. „Představa, že bude fungovat státní služba a nebude to stát žádné peníze navíc, je představa malých dětí na písku,“ prohlásil. „Jestliže po lidech chceme profesionální výkon a aby pro ně platila jistá omezení, musí za to být protiváha, která zvýší atraktivitu takového povolání na trhu práce.“
Kompletní znění vládní novely zákona si můžete přečíst zde.
Předseda ČSSD a budoucí premiér Bohuslav Sobotka přitom právě kvůli finančním nákladům vládní novelu kritizuje. Výdaje státního rozpočtu navyšují mimo jiné odměny pro úředníky, které by podle něj v zákoně být neměly. „Myslím, že je chyba 'zaminovat' zákon o státní službě znovu ustanoveními, která budou mít rozpočtové požadavky. Protože to byla přesně ta příčina, proč se v minulosti vždycky našla záminka pro to, aby se účinnost zákona odložila,“ konstatoval. „Musíme myslet na to, že ve státním rozpočtu teď nejsou vyčleněny prostředky na zavedení zákona o státní službě a není možné, aby jeho zavedení znamenalo výrazné finanční dopady.“
Bohuslav Sobotka: „Pokud je pravda, že součástí vládního návrhu mají být i řekněme určité benefity pro státní úředníky i s rozpočtovým dopadem několika miliard korun, pak je zřejmé, proč se zpracovatelé tohoto zákona na ministerstvu práce a sociálních věcí tak rozčílili, když viděli, že ČSSD předložila vlastní novelu, která takové rozpočtové dopady nemá.“
František Koníček, ministr práce a sociálních věcí v demisi:
„Benefity, které byly původně uvažovány, byly v naší novele redukovány o dvě třetiny. Nezbylo tam nic jiného než příspěvek státní služby ve výši 25 procent. Existuje naopak riziko, že při takto postaveném zákonu nebude ten výběr úředníků příliš kvalitní.“
„Není pravdou, že byl zákon šit horkou jehlou, pracovalo se na něm dvacet let. Pouze novely, které odrážely občanský zákoník, doprovodný zákon a státní ustanovení, bylo třeba do této normy znovu promítnout a na to jsme měli tři měsíce času, což není až tak málo.“
František Lukl, ministr pro místní rozvoj v demisi
„Víme všichni, že poslanecký návrh není úplně vhodný a jde do sněmovny jenom proto, aby byla splněna určitá podmínka. Ve druhém čtení se totálně rozcupuje a je otázka, jestli se poslanci budou chtít inspirovat vládní předlohou. Ta reflektuje stávající právní předpisy, nový občanský zákoník, nový správní řád a další normy. Bude to ale mít finanční nároky v miliardách korun.“
Novelu ČSSD ale pro změnu kritizuje Rusnokova vláda. Nereflektuje podle ní změny v právním řádu, které proběhly od schválení původního zákona v roce 2002 do dneška. Sobotka ale novelu hájí, byla podle něj pečlivě připravena a projednána.
Poslanci se návrhem z dílny ČSSD budou poprvé zabývat na mimořádné schůzi už 21. ledna. Před závěrečným schvalováním by ale měl doznat výrazných změn, které připravují experti stran trojkoalice. Vládní návrh by se měl dostat do parlamentu až v únoru. „Byli bychom velmi rádi, aby do sněmovny doputoval náš návrh ve chvíli, kdy se ten poslanecký projednával ve výborech. To, co je dnes ve sněmovně, neodpovídá potřebě postavit funkční systém státní správy,“ podotkl Rusnok.
Schválením zákona o státní službě v prvním sněmovním čtení podmiňuje prezident Miloš Zeman jmenování nového kabinetu. Stanovil si to jako podmínku, za které bude akceptovat předsedu hnutí ANO Andreje Babiše jako ministra financí. Babiš je na Slovensku veden jako agent StB. Zřejmě by tedy nezískal negativní lustrační osvědčení. Novela zákona o státní službě lustrační osvědčení od členů kabinetu nevyžaduje.
