Praha – Ani v uplynulém roce se politikům nevyhnuly korupční skandály, ve sněmovně sedí nepravomocně odsouzení poslanci Bárta, Škárka a Roman Pekárek už je dokonce odsouzen pravomocně. Ministr práce Jaromír Drábek rezignoval kvůli údajné korupční aféře svého náměstka a celý národ sledoval zatčení poslance a bývalého hejtmana Davida Ratha. Výraznou změnou byl příchod Lenky Bradáčové do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze - po svém jmenování uvedla, že by se mohly znovu otevřít staré kauzy z minulosti. Některé by už mohl prošetřovat speciální útvar žalobců, který by se soustředil právě jen na korupční kauzy, ten by měl začít fungovat příští rok.
Lenka Bradáčová na sebe výrazně upozornila, když ještě jako ústecká žalobkyně dozorovala kauzu Davida Ratha (dříve ČSSD). Díky rozsáhlým odposlechům zadržela policie bývalého hejtmana ihned po přijetí údajného úplatku, kdy měl Rath v krabici od vína sedm milionů korun. Podle policie šlo o úplatek za zmanipulovanou zakázku týkající se opravy buštěhradského zámku. Poslanec proto ihned putoval do vazební věznice, sněmovna o případném vydání k trestnímu stíhání rozhodovala až později. V září pak sněmovna vydala Ratha i kvůli další údajné korupci. Celý případ by se už brzy mohl dostat k soudu.
V dubnu padl zatím nepravomocný rozsudek také za korupci uvnitř Věcí veřejných. Poměrně složitý případ, ve kterém jako svědci u soudu vystupovali i poslanci, nakonec skončil překvapivým verdiktem. Bývalý ministr dopravy Vít Bárta podle obvodního soudu uplácel tehdejší stranické kolegy bezúročnými půjčkami, proto dostal 18měsíční podmínku. Mnohem hůř ale skončil poslanec Jaroslav Škárka, který za podvod dostal tříletý nepodmíněný trest. Soud navíc uvedl, že se podvodu mohla dopustit i další poslankyně Kristýna Kočí, která vystupovala jako svědek. Městský soud však v listopadu verdikt zrušil a případ vrátil k novému projednání, které má u obvodního soudu začít koncem ledna.
Dalším poslancem, kterého sněmovna kvůli korupci vydala k trestnímu stíhání, je Roman Pekárek (dříve ODS). Ten do poslanecké lavice usedl až v listopadu, když koalice potřebovala prosadit úsporný balíček a rebelové z řad ODS na mandát rezignovali. Vzápětí se ovšem zjistilo, že ho soud nepravomocně poslal na šest let do vězení za to, že si ještě jako kolínský místostarosta při rozhovoru s podnikatelem Petrem Ličkou údajně říkal o milionový úplatek, na oplátku mělo město prodat pod cenou své pozemky. Odvolací soud mu sice trest o rok snížil, ale definitivně jej poslal za mříže - Pekárek je tak prvním poslancem, který je pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu.
V červnu se museli poslanci zabývat také případem poslance Otto Chaloupky (VV), kterého policie podezírá z přijetí úplatku od svého asistenta. I Chaloupku nakonec dolní komora vydala k trestnímu stíhání. V této kauze jde o to, že bývalý poslanecký asistent Vratislav Vařejka musel Chaloupkovi vracet část peněz, které dostával od sněmovny za svou práci. Chaloupka uvádí, že šlo o domluvu - peníze prý sloužily jako splátka na předvolební kampaň, kterou Vařejkovi hradil. Policie naopak soudí, že musel Chaloupkovi dávat část peněz kvůli tomu, aby mohl dál pracovat jako jeho asistent. V listopadu policie poslance obžalovala, hrozí mu až osm let vězení.
Údajná korupce náměstka Šišky setnula hlavu také ministrovi práce v Nečasově vládě Jaromíru Drábkovi (TOP 09). Náměstka totiž policie obvinila z podplácení a soud ho vzápětí poslal do vazby. Šiška prý ještě s ředitelem odboru informatiky Milanem Hojerem nabídli firmě OKsystem přidělení nejméně stomilionové zakázky za stažení stížnosti u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Kvůli kauze musel na policii vypovídat i exministr Drábek, vinu svého náměstka sice odmítal, na ministerské křeslo přesto rezignoval.
Za vyšším počtem obviněných politiků stojí podle šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky emancipace policie, díky níž se policisté přestávají bát politických kauz. „Tady se protrhla určitá lavina a nikdo z politické kvazielity si nemůže být jistý, že nedojde na ně,“ uvedl Ondráčka. Tato emancipace prý probíhá jak u policie, tak na státním zastupitelství a způsobily ji jak personální změny na státním zastupitelství, tak nástup mladších žalobců, kteří mají snahu kauzy dotáhnout do konce. K aktivnímu přístupu policie pak podle Ondráčky pomohlo nejen to, že se na elitních policejních odděleních podařilo dosáhnout větší stability a jejich ředitelé se nemění tak často jako dříve, svou roli ale sehrál i fakt, že samotní policisté zjistili, že pokud je trestní důvod, nemusejí se bát stíhat ani významné politiky.
Údajná korupce v kauze Pandur dostihla i pravou ruku bývalého premiéra Topolánka, lobbistu Marka Dalíka, kterého policie obvinila v říjnu. Deníky Mladá fronta DNES a Právo už loni zveřejnily výpověď rakouského manažera Steyru Stephana Szücse, utajeného svědka v případu údajně předraženého nákupu obrněných vozů. Szücs prý uvedl, že si Dalík řekl o úplatek půl miliardy korun jako provizi za uskutečnění obchodu. Zveřejnění jména ovšem vyvolalo zděšení u našich jižních sousedů, Szücs byl totiž v Rakousku veden jako utajený svědek a žil pod skrytou identitou. Žalobce pro Dalíka navrhoval vazbu, protože se obával jeho útěku ze země, soud mu ale nevyhověl.
Čtyři roky za mřížemi má strávit bývalý senátor a starosta Chomutova Alexandr Novák (dříve ODS). Nastoupit do vězení ale zatím nestihl, nejspíš kvůli zdravotním problémům. Trest mu udělil krajský soud za přijetí úplatku přes 40 milionů korun. Novák měl podle policie převzít peníze za to, že z pozice starosty ovlivnil prodej městských akcií tepláren a plynáren ve prospěch německé společnosti VNG Gas. Ta za zprostředkování prodeje poslala 2,27 milionu marek Peteru Schmelovi. Podle obžaloby ale neskončily u něj, nýbrž přes kyperskou firmu na rakouském soukromém účtu Novákových.
Za korupci má za mříže zatím nepravomocně putovat rovněž bývalý šéf pražských strážníků Vladimír Kotrouš, kterého soud potrestal šesti lety vězení. Podle žalobců chtěl Kotrouš po Josefu Jíšovi, jehož opravna se starala o vozy městské policie od roku 2005, několik procent z objemu prostředků, které strážníkům za rok vyfakturovala. Částky požadoval za to, že zajistí trvání smlouvy mezi městskou policií a autoservisem. Chtěl tak podle státního zástupce získat nejméně 1,2 milionu korun. Policie ho zadržela ve voze, když měl u sebe 150 tisíc korun. Kotrouš se k přijetí těchto peněz přiznal, přijetí úplatku odůvodnil tíživou finanční situací.
Kuriózní případ nastal kolem armádních zakázek a firmy Tatra, policie totiž z korupce obvinila jak šéfa automobilky Rolanda Adamse, tak bývalého ministra obrany Martina Bartáka. Hlavním svědkem proti Adamsovi je právě Barták a oba muži svědčí proti sobě. Podle policie v roce 2009 navštívil Adams na veletrhu obranné techniky tehdejšího ministra obrany Martina Bartáka a naznačil mu, že má „jakési speciální fondy na zařízení armádních zakázek“. Z těch měl údajně nabídnout Bartákovi vyplacení provize 20 milionů korun, pokud se zasadí za další zakázky pro Tatru. Adams ale vinu odmítá, jednal prý s lobbistou Smržem a nabídka byla provokací.
Před korupcí varují BIS i ÚOOZ
I kvůli zmíněným případům je v Česku korupce mezi lidmi stále vnímaná jako obrovský problém. Podle listopadového průzkumu agentury Sanep je jednoznačně největším záporem polistopadového vývoje v Česku právě rozsáhlá korupce v politice, policii a justici. Z výroční zprávy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ostatně vyplývá, že vysoce postavení úředníci státní a veřejné správy korupci nejen podléhají, ale překvapivě často ji také sami iniciují. Podle detektivů je právě korupce ve státní správě jedním z nejvýznamnějších faktorů, který podporuje rozvoj organizovaného zločinu.
Rovněž výroční zpráva Bezpečností informační služby upozorňuje, že klientelismus a korupční praktiky zasahují jak velká města, tak malé obce. Podle kontrarozvědky je na regionální úrovni provázaná podnikatelská a komunální sféra - v řadě měst jsou navíc vlivové skupiny schopny zasahovat do rozhodování zastupitelstev. Lobbisté pak ovlivňovali zakázky státních firem a podniků se státní účastí, například Českých aerolinií, Českých drah nebo České pošty. K netransparentnímu zadávání tendrů mělo dojít i na Správě železniční dopravní cesty, zakázku firmy Lesy ČR se prý zase snažily ovlivnit lesnické společnosti.
Situaci by mohla zlepšit spolupráce českých úřadů s americkou FBI, už loni nabídl Česku americký velvyslanec Norman Eisen pomoc v boji s korupcí. Od příštího roku by měla FBI školit české policisty v boji proti kybernetickým zločinům a právě korupci. „Zkušenosti s veřejnou korupcí v USA jsou u FBI obrovské a máme se od nich co učit,“ uvedl náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška.
Ve vnímání korupce Česko mezi nejhoršími v Evropě
V pravidelném žebříčku Transparency International ke vnímání korupce ve veřejném sektoru si letos Česko nepatrně polepšilo, z loňské 57. příčky se posunulo o tři místa. Stále ale zůstáváme třeba na úrovni Rwandy, Seychel nebo Kuby. V rámci celé Evropy se v tomto žebříčku Česko i Slovensko tradičně umísťují na chvostu, horší známky dostala jen Itálie a balkánské státy. Podle TI umístění Česka odráží hluboce rozloženou státní správu, špatné fungování politických stran a nedotažení klíčových priorit protikorupční politiky. Nutné je proto přijmout kvalitní zákony o úřednících, o financování politických stran či o státním zastupitelství. Neméně důležité je prý posílit kontrolu hospodaření státních firem.
Právě přijetí zákona o úřednících či státních zastupitelstvích a dokončení normy o financování politických stran by se mělo objevit v revidované koaliční smlouvě, bez nich prý strana LIDEM nový dokument nepodepíše, v Otázkách Václava Moravce to uvedla předsedkyně strany Karolína Peake.
Změna v čele VSZ: Bradáčová místo Rampuly
V červenci se stala Lenka Bradáčová vrchní státní zástupkyní v Praze a od této změny si mnozí slibovali, že se policisté přestanou bát citlivých kauz. Dříve totiž pražské VZS vedl Vlastimil Rampula a v souvislosti s jeho působením se hojně spekulovalo o odkládání nepohodlných případů. „Policisté u některých citlivých kauz, kde nehrozilo promlčení, raději čekali, až se změní post vrchního státního zástupce. Teď k té změně došlo, takže očekávám, že policie řadu těch kauz oficiálně otevře,“ uvedl tehdy bývalý vyšetřovatel Václav Láska.
Bradáčová po svém jmenování uvedla, že je nutné v boji proti korupci zřídit specializovaný útvar, policie a státní zastupitelství si prý totiž neumějí s rozbujelým korupčním systémem dostatečně poradit. Vznik speciálního týmu žalobců pro boj proti korupci loni na podzim navrhla vládní koalice, v budoucnu by měl nahradit právě vrchní státní zastupitelství. Se změnou souhlasí i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Kritici ovšem tuto změnu označují jako nesystémovou.
Věcný záměr zákona, který už schválila legislativní rada vlády, předpokládá vytvoření Úřadu pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem, který by řídil pověřený náměstek nejvyššího státního zástupce. Do jeho rozhodování by však nemohl nejvyšší žalobce nijak zasahovat, tedy udílet mu pokyny například k odložení případu či zastavení trestního stíhání. Ve hře jsou ale i jiné varianty, rozhodnout tak musí vláda a pak parlament.
