Poslanci schválili sérii opatření ve prospěch rodinné politiky. Rodiče vícerčat zřejmě budou pobírat vyšší rodičovský příspěvek, vzroste také daňová sleva na první dítě. Rozšíří se navíc okruh rodin, které budou mít nárok na přídavek na dítě, a přídavky se zvýší v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima.
Vládní balík prorodinných opatření je součástí novely o státní sociální podpoře, kterou na aktuální schůzi schválila dolní komora. Pro hlasovalo 134 ze 173 přítomných poslanců. Proti jich bylo dvanáct. Nyní ji ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.
„Mám radost, že se nám ve sněmovně povedlo zvýšit dětské přídavky pro pracující rodiny o tři sta korun a počet dětí, které je dostanou, o 140 tisíc,“ reagoval na schválené změny předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Pravicová opozice naopak balíček označuje za podbízivý krok navázaný na blížící se volby a kritizuje zatížení státního rozpočtu. „Útok na mandatorní výdaje je nevídaný,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek připomněl předvolební období roku 2006 za vlády Jiřího Paroubka, kdy se také schvaloval růst zákonem daných výdajů. „Jdete po úplně stejné cestě,“ vzkázal Kalousek zejména sociálním demokratům, a dodal, že nezodpovědně rozhazují.
Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová upozornila, že její strana přesto některé návrhy podpořila, například vyšší slevu na první dítě. Kritika se podle ní týká hlavně zvýšení přídavků na děti. Vyčíslila, že v součtu s dalšími nově schválenými výdaji zvýší každoroční výdaje státu o 40 miliard. „Takto vysokou částku nebudeme v budoucích letech schopni zaručit. Prostě na to nebudou peníze,“ řekla Adamová v Událostech.
Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák na kritiku, že se sociální demokraté snaží zalíbit před volbami, reagoval tím, že strana podle něho zaměstnance, seniory a rodiny s dětmi podporuje stále a „tohle je jeden z dalších kroků“. A co všechno tedy nyní míří do Senátu?
1/ Víc peněz dvojčatům: Rodiny s vícerčaty mají čerpat podle schváleného pozměňovacího návrhu ministra Jana Chvojky (ČSSD) celkem 330 000 korun místo nynějších 220 000 korun. Úprava by vyšla stát v prvním roce asi na 400 milionů korun navíc, v dalších letech by se rozpočtový výdaj snížil kvůli užšímu okruhu příjemců zhruba na 210 milionů korun.
2/ Vyšší sleva na dítě: Růst daňové slevy na první dítě o 150 korun měsíčně prosadila ve sněmovně prostřednictvím návrhu šéfa poslanců ČSSD Romana Sklenáka koalice, nově má činit 15 204 korun. Změna připraví státní rozpočet o 2,1 miliardy korun ročně.
3/ Rychlejší čerpání rodičovského příspěvku: Ti, kdo před rodičovstvím například podnikali a nepřipláceli si nemocenské pojištění, popř. studovali nebo byli nezaměstnaní, již nebudou muset příspěvek čerpat čtyři roky. Nově dostanou možnost čerpat příspěvek tři roky, tím pádem bude měsíční příjem vyšší. Rodiče s vyššími příjmy potom budou moci čerpat zhruba půl roku.
4/ Přídavky na děti: Podle návrhu Romana Sklenáka by nárok měly získat rodiny s příjmy do 2,7násobku životního minima místo nynějšího 2,4násobku. Přídavky v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, se mají zvýšit o 300 korun na 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte.
Návrh, podle kterého by se přídavek na dítě nezapočítával do příjmů rozhodných pro přiznání příspěvku na bydlení, naopak sněmovna nepodpořila. Před jeho zamítnutím varovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marsková (ČSSD), podle níž tak někteří lidé o dávku na bydlení přijdou.
5/ Rodičovský příspěvek: Vládní novela ruší nynější horní hranici čerpání rodičovského příspěvku 11 500 korun měsíčně. Rodič by mohl pobírat dávku až do výše odpovídající peněžité pomoci v mateřství, tedy 32 640 korun měsíčně. Na tuto částku budou mít nárok rodiče, kteří vydělávají víc než zhruba 81 000 korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem jednoho roku dítěte.
Z předlohy ale vypadla pasáž, která by u rodičovského příspěvku zrušila sledování docházky dětí do školky. Nadále bude platit, že rodiče mohou dát dítě do školky nejvýše na 46 hodin měsíčně, jinak o dávku přijdou.
Peníze pro pěstouny a doktorandy
Vyšší ohodnocení pěstounské péče prosadila poslankyně opoziční TOP 09 Jitka Chalánková. Neuspěla naopak Pavla Golasowská (KDU-ČSL), jež chtěla rodinám s příjmy do 2,4násobku životního minima vrátit pětitisícové pohřebné.
Dolní komora naopak kývla na požadavek Vlasty Bohdalové (ČSSD), který zařadí doktorandy starší 26 let ve standardním denním studiu mezi takzvané státní pojištěnce. Znamená to, že stát by za ně nově hradil zdravotní pojištění. V samostatné předloze změnu prosazoval vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Úpravu, která by ročně vyšla stát asi na 49 milionů korun, podpořila i ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
