Praha - Poslanci asi budou měnit návrh zákona o povinném zveřejňování smluv v internetovém registru. Na dnešním jednání sněmovního ústavně-právního výboru padly náměty vyjmout z normy na určitou dobu některé obce, naopak do ní zahrnout peněžité limity pro smlouvy, od nichž by už musely být na webu. Sociální demokraté chtějí, aby církve zveřejňovaly smlouvy. „Je v zájmu církví a veřejnosti, aby měla maximum informací o tom, jak bylo s penězi naloženo,“ řekl Jeroným Tejc (ČSSD). Pravicová opozice takové opatření odmítá a za diskriminační ho označila také Česká biskupská konference.
Návrh, aby kvůli majetkovému vyrovnání se státem musely smlouvy zveřejňovat i církve a náboženské společnosti, zopakoval předseda výboru Jeroným Tejc. Od státu dostanou celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. „Podle mého názoru by se církve neměly lišit od obcí, od společností, krajů a dalších institucí, to, co budou zveřejňovat ostatní, veškeré smlouvy, výdaje, by mělo být zahrnuto v tomto registru,“ uvedl Tejc.
S tím souhlasí i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Jak se k návrhu postaví jeho kolegové z hnutí ANO, ale netuší. „Je to dobrá myšlenka. Pokud mají dostat tak obrovské částky, tak občany bude zajímat, jak s nimi naloží,“ myslí si Babiš.
Podle lidovců, kteří jakoukoli změnu církevních restitucí odmítají, jde o folklor. Návrh se nelíbí ani pravicové opozici, TOP 09 a ODS před jeho schválením dokonce varuje. „Je to nebezpečný nápad, provedli jsme odluku církve od státu a církve budou soukromými subjekty. Tohle je jenom krůček k tomu, aby potom v registru smluv museli být všichni, soukromníci, živnostníci,“ uvedl Petr Fiala (ODS). Naopak levicové opozici i hnutí Úsvit se zveřejňování smluv líbí.
Církve a náboženské společnosti mluví o protiústavním kroku. „V okamžiku, kdy budou všechny soukromoprávní subjekty zveřejňovat všechny smlouvy, pak samozřejmě velmi rádi, jinak to vnímáme jako diskriminační,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
Malé obce by možná smlouvy zveřejňovat nemusely
Vyjmout z povinnosti zveřejňovat smlouvy obce, které nemají placeného starostu, chce na dva roky Jan Chvojka (ČSSD). Argumentoval tím, že by to pro ně byla značná zátěž; měly by čas se připravit. Marek Benda (ODS) varoval před tím, že Chvojkův návrh by vedl k tomu, že po podzimních komunálních volbách by vzrostl počet obcí s neuvolněným starostou. Benda by dal přednost zavedení limitu pro smlouvy, například nad 50 000 korun. Finanční limit by ale byl podle Farského nebezpečný a vytvářel by díry. Někteří poslanci upozorňovali na to, že úřady by pak mohly nakupovat třeba každou židli zvlášť.
Ačkoli mají pod zákon spadat stát, kraje, obce a jimi ovládané firmy, hovořilo se hlavně o obcích. Podle senátora Miloše Vystrčila (ODS) by je zákonodárci neměli k zveřejňování smluv nutit, měla by rozhodovat jednotlivá zastupitelstva. Jeho kolega Miloš Malý (ČSSD) zase mluvil o tom, že právní řád se stává naprosto neprůhledným. Zástupci Svazu měst a obcí předlohu kritizovali kvůli ochraně osobních údajů, byrokratické zátěži, údajně nesmyslnému rozsahu zveřejňovaných smluv i nejednoznačnému výkladu.
Předloha předpokládá, že nezveřejněné smlouvy by nebyly účinné. V registru by navíc měly být taky objednávky a faktury. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek už dříve navrhl, aby se povinnost zveřejňovat smlouvy vztahovala taky na firmy, které dostávají dotace od státu.
Proti předloze, kterou prosazuje semilský starosta Jan Farský (TOP 09 a Starostové) vystoupili někteří senátoři a Svaz měst a obcí. Výbor projednávání normy přerušil. Vrátí se k ní v květnu. Do poloviny příštího měsíce budou mít poslanci čas předkládat pozměňovací návrhy.
Jestli pozměňovací návrh bude mít ve sněmovně podporu, zatím není jasné. Jeho schvalování čeká poslance zřejmě už na schůzi, která začne 29. dubna.
