Praha – Nový občanský zákoník obsahuje tisíce paragrafů a stovky dalších v šesti doprovodných zákonech. Ministerstvo spravedlnosti má dva měsíce na to, aby předložilo první novelu zákonů. Kolik chyb zákoník obsahuje? Jak jsou akutní? O tom, co měnit a zdali vůbec něco nahrazovat, diskutovali v Otázkách Václava Moravce první náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová a člen sněmovního Ústavně-právního výboru Stanislav Polčák. První novela by měla přijít na konci července a měla by upravit pobyt dětí v Klokánku a změnit právní úpravu bytových družstev.
Polčák přiznává, že byl ohledně zákoníku skeptik a upozorňoval na jeho příliš detailní popis. Nakonec je ale přesvědčen, že z větší části přináší novinky pozitiva. „Občanské právo by se mělo novelizovat co nejméně. Volal bych tedy po střídmém novelizování,“ prohlašuje. Společně s Marvanovou ale oba přiznávají, že zákoník rozhodně není bezchybný a jako u většiny takto obsáhlých dokumentů se do něj vloudily „díry“.
Podnětů k novému zákoníku přišlo od dotčených institucí, soudů atd. minimálně sto. Široké otevření a překopání ale nehrozí. Další novely by prý znamenaly chaos a zmatek. Ucpěme ty největší díry, než se problémy rozrostou, zůstaňme ale střízliví, shoduje se náměstkyně i poslanec TOP 09.
Jaké kauzy volají po rychlých řešeních?
Část české populace změny v zákoníku neřeší a čeká, co se z chaosu nakonec vyvine. Mnohdy se jim to ale může vymstít. Třeba bytová družstva mají už jen měsíc na to, aby změnila svá pravidla. Ačkoliv zákoník platí od ledna, řada družstev se o svých povinnostech dozvídá na poslední chvíli. Družstevníci přitom vlastní víc než půl milionu bytů. Pokud nedojde ke změně stanov do 30. června, hrozí až zrušení družstva. Bytová družstva přitom mají na změnu stanov půl roku, zatímco společenství vlastníků dva roky.
Obdobné výhrady jako k přísnosti k bytovým družstvům se vyskytly i ohledně ústavní péče nezletilých. Nový občanský zákoník totiž stanovuje, že po půlročním pobytu v Klokánku či v jiném podobném domově, by se měla dítěti najít rodina, nebo poputuje do ústavu. Tento zákon sklidil kritiku od organizací zabývajících se ochranou dětských práv, protože průzkumy ukázaly, že ústavní péče je pro dítě až nejzazší možné řešení. I toto je jeden z případů, kdy se oba politici shodli. „Zájem nezletilých dětí by měl být na prvním místě,“ přiznala náměstkyně.
Otazník se ovšem vznáší také nad společným jměním manželů a nad existencí ručení za vzniklé předmanželské dluhy. „Někdy je problém v exekutorech a někdy je problém v zákonech a to je tento případ,“ kritizuje Marvanová. Prosazuje mimo jiné zrušení svěřeneckých fondů z obav z jejich snadné zneužitelnosti. Poslanec Polčák však lobbuje za jejich zachování a odkazuje na plnou funkčnost v zahraničí. Pro stát je majetek dohledatelný a veškeré nezákonné jednání je upraveno v předpisech, tvrdí.
Spory o státní zastupitelství
Klíčovým tématem v diskusi se stal i zákon o státních zastupitelstvích. Měl by být předložen už do dvou měsíců a měl by zajišťovat větší nezávislost státních zástupců při vyšetřování trestných činů. „Je to velmi zásadní systémový krok. Je to zákon, který tady bude dvacet třicet let,“ nechala se slyšet Marvanová. A přesně z tohoto důvodu nemůže jít jen o záležitost vlády. „Jsme otevření debatě s poslanci,“ dodala.
Náměstkyně má na stole pracovní verzi této normy a ráda by do ní zapracovala některé připomínky. Jednou z nich je například posílení postihu za pochyby a posílení odpovědnosti. Podle poslance Polčáka musí být odpovědnost realizována i hmotně, což by nemělo platit jen pro státní zástupce. Naproti tomu se politici neshodli v tom, pod jaký resort by měla státní zastupitelství spadat.
