Mezinárodní rozměr má petice proti diskriminování romských dětí v českých školách. Více než 38 tisíc signatářů totiž pochází z 94 zemí světa. Organizace Amnesty International na závěr kampaně zorganizovala happening u ministerstva školství a náměstkovi pro vzdělávání předala petici.
Proti diskriminaci Romů v českých školách se v petici vyslovilo 38 tisíc lidí
Petiční akce vyvrcholila happeningem. Na prostranství v sousedství ministerstva školství postavili panely s příběhy o diskriminačním přístupu k Romům. Zároveň vystavili symbolické vysvědčení pro současnou vládu vedenou premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) s hodnocením „nedostatečný“.
Měla si ho vysloužit za přístup k ochraně romských dětí před diskriminací, přiznání rozsahu etnické diskriminace ve školách nebo spolehlivý plán, jak s ní bojovat. „Vláda by měla konstatovat, že tato diskriminace existuje, a začít to řešit jako prioritu,“ řekl dnes ředitel české pobočky Amnesty International Mark Martin.
I my jsme se setkali s řadou učitelů, kteří jsou entuziastičtí a usilují o změnu situace, ale systém jim to ne vždy umožňuje. Velmi často je taková snaha naopak spíš anomálií, ne běžnou praxí. Vyčleňování dál pokračuje a týká se zhruba 30 procent žáků v praktických školách.
Černušáková z AI: Vláda by měla pokračovat v úsilí o nastavení inkluzivního vzdělávacího systému (zdroj: ČT24)
Petici předcházel výzkum ve školách
Kampaň Smažme rozdíly zahájila Amnesty International v dubnu vydáním výzkumné zprávy referující o případech diskriminace Romů v tuzemském vzdělávacím systému. Podle zprávy se Romové potýkají s nepřiměřeně vysokým podílem romských žáků na základních školách praktických i s diskriminací v hlavním vzdělávacím proudu. Vznikají segregované romské školy a na kvalitnějších školách bývají Romové šikanováni.
Kvalitativní průzkum prováděli v Brně, Českých Budějovicích, Ostravě a Děčíně. Tehdejší ministr Marcel Chládek (ČSSD) zprávu ochránců lidských práv ostře odmítl. Kritizoval, že není založena na pravdivých údajích. Zmínil tehdy, že český vzdělávací systém není nastavený tak, aby diskriminoval. Případy porušování práv na rovný přístup ke vzdělání tak mají představovat selhání jednotlivců.
S inkluzí znevýhodněných žáků má pomoci schválená novela školského zákona. Klíčové ale budou podle výzkumnice Amnesty International Barbory Černušákové prováděcí předpisy, které by měly zajistit, aby změny v zákoně přešly i do praxe. „Nastaví, jestli může existovat něco jako maximální počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě. Je to opatření důležité pro zamezení například segregace a velké koncentrace žáků s takovými potřebami v jedné třídě,“ zmínila Černušáková. Stejně tak důležité je podle ní však i to, aby bylo jasné, že integrace je na prvním místě.