Ústí nad Labem - Ukázat osudy československých Němců, kteří před, ale i za okupace bojovali proti nacismu, bylo cílem společného projektu Ústavu soudobých dějin, Národního archivu a Městského muzea v Ústí nad Labem. Historikům se podařilo zaznamenat výpovědi i zhruba osmdesáti dosud žijících pamětníků. Vyplývají z nich pohnuté osudy rodin, které bojovaly proti nacistům.
„Všichni Němci v Odrách slavili, my jsme plakali,“ vzpomíná šestaosmdesátiletá Herta Sedláčková na okupaci Československa. Celá rodina pak začala pomáhat rodinám zatčených, ale i zajatcům z místního lágru. Čtyřem Rusům sehnali šaty, jídlo i zbraně a pomohli jim k útěku. Skončil špatně a pro Hertu s matkou večer přišlo gestapo. Maminka výslechy nepřežila, Hertu uchránil od trestu smrti jen blížící se konec války. Ani pak neměla klid, i když nemusela do odsunu. Přestože měla doklady o účasti v odboji, jako Němcům její rodině zkonfiskovali na čas majetek.
Herta Sedláčková je jednou z více než 120 000 německých antifašistů z bývalého Československa, jejichž jména se podařila najít v Národním archivu. I naprostá většina německých antifašistů byla odsunuta. Z bydliště Herty Sedláčkové šli němečtí komunisté do sovětské zóny, sociální demokraté do americké.
S osudy německých odpůrců nacismu v Československu se mohou zájemci seznámit na stránkách Ústavu pro soudobé dějiny, kde jsou i záznamy rozhovorů s některými z nich, nebo na stránkách Zapomenutí hrdinové.
