Pro Tlustého je vládní návrh zákona o církevním majetku nepřijatelný

Praha - Ministr kultury Václav Jehlička by chtěl, aby o návrhu zákona o navrácení majetku církvím jednali poslanci znovu už příští týden. Jehlička to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Poslanec Občanských demokratů Vlastimil Tlustý, který se tento týden proti současnému návrhu postavil, ale tvrdí, že dodatek, který vláda k zákonu doplnila, je vypracován špatně a je pro něj nepřijatelný.

Vláda tento týden na svém mimořádném zasedání schválila doplněný návrh zákona o církevních restitucích. Kabinet normu doplnil o definici vydávaného majetku a ocenění budov a pozemků. K návrhu majetkového vypořádání státu s církvemi měla výhrady trojice poslanců ODS v čele s Vlastimilem Tlustým, kteří spolu s opozicí prosadili odložení jeho projednání. Kabinet měl podle Tlustého doplnit předlohu tak, aby byl jasný rozsah či definice majetku, kterého se předloha týká.

Způsob, kterým vláda doložila, jak došla k výši majetku, který chce vracet či nahradit církvím, je podle Tlustého v rozporu s restitučními principy i zákony o oceňování. V Otázkách Václava Moravce Tlustý uvedl, že dokud se způsob definice vraceného majetku blíže nevyjasní, je pro něj návrh nepřijatelný. Všechny restituce od roku 1991 podle Tlustého vycházely ze znaleckých posudků a tabulkových cen. Vládní výpočet podle něj ale tento princip porušuje. K výhradám se přidal i stínový ministr kultury ČSSD Vítězslav Jandák.

Tlustý navrhuje, aby se vracení církevního majetku řídilo stejně jako ostatní restituce podle zákona z roku 1991. Církve by si žádaly o jednotlivé nemovitost a předkládaly by znalecké posudky. Na rozdíl od současného vládního návrhu by se jejich cena neodvíjela od tržních cen. Pokud by zákon v současné podobě prošel, bylo by podle kritiků navíc velmi pravděpodobné, že ho zruší Ústavní soud.

Spory se vedou i o plánovanou šedesátiletou délku splátek. Místopředsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová ji navrhuje zkrátit na 20 let. ČSSD chce dobu splátek zkrátit na pět let a peníze získat z privatizací. Se zkrácením souhlasí i kardinál Miroslav Vlk. Ten v dnešních Otázkách řekl, že přijetí vládního návrhu by znamenalo restituční tečku a římskokatolická církev by již žádné další majetkové nároky vůči státu nevznášela.

Současný text vládního návrhu počítá s vrácením asi třetiny majetku zabaveného za komunistické vlády církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Podle ministra financí Miroslava Kalouska je tento způsob splácení pro stát nejvýhodnější.

Návrh Němcové je podle Vlka pokusem o druhé zestátnění katedrály

Pokusem o „druhé zestátnění“ označil kardinál Miloslav Vlk návrh Miroslavy Němcové, podle nějž by zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že katedrála svatého Víta patří státu a bude spravována spolu s katolickou církví, jak je tomu dosud. Katolická církev je podle Vlka ochotna uzavřít se státem zvláštní dohodu o správě katedrály, její zestátnění ale odmítá. „To první zestátnění udělali komunisti protiprávně a nevím, čím paní Němcová toto druhé zestátnění katedrály podkládá,“ řekl Vlk v Otázkách Václava Moravce.

Vydáno pod