Praha – Prezident Miloš Zeman se při návštěvě Ústeckého kraje vyslovil pro prolomení těžebních limitů. Bez tohoto kroku by podle něj postupně přišlo o práci až 8500 lidí – kraj už přitom teď trápí nejvyšší nezaměstnanost v ČR. „S touto nezaměstnaností je třeba bojovat a přijímat opatření, která jsou v očích některých nepopulární,“ prohlásil prezident na tiskové konferenci. Podle místostarosty Horního Jiřetína však prezident používá argementy těžebních odborářů a uvádí naprosto nesmyslná čísla.
Prezident Zeman: Těžební limity by se měly prolomit
Zeman se prý byl podívat i přímo v Horním Jiřetíně, kterému by v případě prolomení limitů hrozilo zbourání, a je prý dostatečně informován o kvalitě uhlí, které se nachází pod Jiřetínem i dalšími obcemi: „Vytěžení tohoto surovinového bohatství by vedlo k tomu, že by ČR v budoucnu byla podstatně méně závislá na vnějších energetických zdrojích,“ uvedl prezident.
Navíc už prý kvůli změně horního zákona nelze majitele nemovitostí vyvlastnit – těžební společnosti se podle Zemana budou muset s vlastníky např. v Horním Jiřetíně domluvit a nabídnout jim takové podmínky, které by byly pro vlastníky výhodné. Podle prezidenta je případné zbourání obcí podobné, jako když se v minulosti stavěly přehrady: „Na dně těchto přehrad skončily desítky obcí, dnes už si ani nevzpomeneme na jejich jména,“ podotkl Zeman. Starosta Litvínova Milan Šťovíček s tím ovšem nesouhlasí: „Asi by se na to díval jinak, kdyby hrozilo těžit buď Pražský hrad nebo jeho chalupu na Vysočině.“ Pokud by se limity skutečně prolomily, tak se těžba dostane až na okraj Litvínova.
Místostarosta Jiřetína: Chceme, aby obec zůstala na svém místě
Místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt ovšem diskuzi o prolomení limitů odmítá: „Trváme na tom, že Horní Jiřetín zůstane na svém místě, není absolutně žádný racionální důvod, aby se limity prolomily. Aby zmizely další města a vesnice.“ Podle něj se odborné komise v posledních letech shodovaly, že Česko uhlí za limity potřebovat nebude.
Prezident Zeman prý navíc uvádí naprosto nesmyslná čísla, když tvrdí, že by o práci přišlo až 8500 lidí. „Velmi mě mrzí, že pan prezident nemá potřebu si zjistit informace z druhé strany. Že poslouchá informace pouze od těžařů a odborářů z těžebního průmyslu,“ uvedl ve Studiu ČT24 Buřt.
GALERIE
videogallery_383742
Podle Václava Pačese, který byl předsedou Nezávislé energetické komise, uvedl prezident Zeman jeden argument, který je velice častý, a sice posílení energetické nezávislosti. „Teď jsme velmi závislí na dovozu primární paliv. Čím méně budeme závislí na dovozu, tím lépe – samozřejmě že vláda i prezident toto musí zohlednit,“ domnívá se Pačes. Ten upozornil na hrozící problém u tepláren, ty jsou totiž v současnosti skoro ze sta procent závislé na spalování uhlí.
„Já sám si myslím, že se udělala chyba v samotných počátcích té diskuze – ještě v dobách socialismu, kdy se k lidem přistupovalo vrchnostensky. Kdyby se to s postiženými lidmi alespoň v 90. letech projednalo skutečně velkoryse, tak si myslím, že tento problém by dneska už nebyl,“ dodal ve Studiu ČT24 Pačes.
Prolomení limitů je velice výbušné téma
Těžební limity vznikly na konci největšího rozmachu těžby v roce 1991 a mají zabránit další devastaci krajiny. Pokud by se prolomily, musí se zbourat Horní Jiřetín; těžba by se dostala až na samý okraj 25tisícového Litvínova. Prolomení limitů je však politicky velice výbušné téma, proti jsou ekologové i obyvatelé obcí, kterým hrozí likvidace. Naopak horníci se v případě útlumu těžby bojí propouštění.
Proti prolomení limitů v úterý na budově Národního divadla v Praze protestovali aktivisté z organizace Greenpeace. Pokud by se těžební limity zrušily, přišly by podle aktivistů minimálně 2000 lidí v Horním Jiřetíně a Černících o své domovy. Starosta Horního Jiřetína v květnu uvedl, že proti prolomení limitů je asi 70 procent obyvatel obce.
Naopak těžební společnosti usilují o prolomení limitů. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl letos v dubnu řekl, že prolomení limitů pro hnědouhelný lom ČSA na Mostecku by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Na lomu by bylo podle něj možné zaměstnávat na 3000 lidí, dalších 5000 pracovních míst by fungovalo v návazných provozech. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022.
Podle návrhu surovinové politiky vydrží Česko bez prolomení limitů do roku 2035 – pak by se ale muselo dolovat i s limity kvůli teplárnám, které spalují uhlí. První kroky pro zpřístupnění těchto zásob uhlí je podle návrhů nutné začít dělat už v roce 2016.