Praha - Protikorupční policie vyšetřuje okolnosti novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause. Městské státní zastupitelství (MSZ) v Praze uvedlo, že byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu podplácení a přijetí úplatku. „Ano, prověřujeme, úkony byly zahájeny už v květnu,“ uvedla na dotaz portálu ČT24 mluvčí MSZ Štěpánka Zenklová. Zprávu, s níž přišla Česká pozice, jen potvrdila, odmítla uvést jakékoli další informace.
Pražské státní zastupitelství prověřuje Klausovu amnestii kvůli korupci
Policie i žalobci České pozici odmítli sdělit, koho se prošetřování týká. Bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, kterého policie vyslechla, uvedl, že podezřelý je zřejmě Klaus nebo někdo z jeho okolí. Právě Hasenkopfa označil Pražský hrad za jednoho z těch, kdo stáli za vznikem Klausovy amnestie. Hasenkopf ale tvrzení popřel, prohlásil, že má důkazy o angažování právníka Zdeňka Koudelky.
Server požádal o vyjádření Institut Václava Klause, kde nyní bývalý prezident působí, zatím však odpověď nedostal. Nevyjádřili se ani bývalý premiér Petr Nečas a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Nereagoval ani právník Zdeněk Koudelka, který je údajně autorem finálního textu amnestie. Mluvčí prezidenta Miloše Zemana Hana Burianová uvedla, že policie požádala prezidentskou kancelář o součinnost.
Klaus vyhlásil amnestii při svém novoročním projevu. Kritiku vzbudil zejména aboliční článek vztahující se na stíhání starší osmi let, u nichž možný trest nepřesahuje desetiletou hranici. Senátoři dokonce mimo jiné kvůli amnestii krátce před ukončením prezidentského mandátu na Klause podali ústavní žalobu. Ústavní soud se ale žalobou nakonec odmítl zabývat.
Článek č. II - Zastavení trestního stíhání
Nařizuji, aby bylo zastaveno pravomocně neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému, od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.
Týká se proto i některých rozsáhlých hospodářských kauz s miliardovými škodami, například Progres Investu a H-Systemu. Tyto a další případy nyní na základě dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana přezkoumá ještě Nejvyšší soud. K autorství aboličního článku se nikdo nepřihlásil.
Aboliční článek amnestie zastavil za první pololetí letošního roku celkem 499 trestních stíhání, která se týkala 904 obviněných.
Amnestie dále propustila na svobodu zhruba 6 500 vězňů a prominula podmíněné a alternativní tresty desetitisícům dalších lidí. Podle údajů platných ke konci května se za mříže vrátilo 459 amnestovaných.