Po studiu medicíny si mají lékaři vybírat z užší nabídky oborů

Místo čtyřiceti šesti by lékaři měli po promoci na lékařské fakultě vybírat jenom ze třiceti tří základních specializací. Vláda se shodla na návrhu novely ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Délka dalšího vzdělávání by se spolu s tím měla zkrátit, většinou o půl roku. Geriatři či dětští psychiatři ale oponují, že se vzdělání pro ně vyřazením ze základních oborů naopak prodlouží a zájemce odradí. Zdravotnické odbory si zároveň stěžují na problémy se zvýšováním platů.

Systém postgraduálního vzdělávání lékařů je podle ministra zdravotnictví v současnosti extrémně roztříštěný do spousty oborů a podoborů, někdy je vzdělávání zbytečně dlouhé a je koncentrováno do několika málo pracovišť. Nově by tak mělo být zhruba o čtvrtinu méně základních oborů a oproti aktuálnímu stavu by obory měly být vyjmenovány v zákoně, nikoliv pouze ve vyhlášce.

Po šestiletém studiu medicíny a promoci se lékaři zaškolují po nástupu do nemocnic pod dohledem zkušenějšího kolegy až sedm let. Podle návrhu se má tato doba zkrátit. Například u alergologa by to bylo místo pěti let 4,5 roku, u neurochirurga by to bylo místo sedmi let o jeden méně. Kritici míní, že chce ministr zkrácením atestační přípravy jen řešit akutní nedostatek lékařů v nemocnicích. 

Chystané změny ale mají podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) systém zjednodušit. „Všechny kroky by měly systém udělat pro lékaře přátelštějším a umožnit, aby postgraduální příprava byla plynulejší a nebyla jedním z důvodů, proč nám odcházejí lékaři do ciziny,“ řekl Němeček.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Cílem vlády je, abychom ji do konce letošního roku prosadili,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) k novele. Změna je i podle něj jednou z cest, jak udržet doma lékaře, kteří odcházejí za vyššími odměnami a jednodušším dalším vzděláváním do zahraničí.

Podle ministra se tak rovněž sjednotí pravidla se zbytkem EU. Základním oborem by už nebyly například cévní chirurgie, dětská chirurgie, dětská a dorostová psychiatrie, diabetologie, pracovní lékařství či geriatrie.

Některé obory protestují, že se jim vzdělávání prodlouží

Žádný menší obor podle ministra ale ze vzdělávání nevypadne, část specializací se jen přesune mezi nástavbové obory, kterých bude třicet pět. V souvislosti s tím ale protestovali geriatři či dětští psychiatři s námitkou, že se pro ně vzdělání prodlouží. Dlouhá doba přípravy pak odradí lékaře v těchto oborech, kde už teď je odborníků málo, varovali.

  • Angiologie, cévní chirurgie, dětská chirurgie, dětská neurologie, dětské lékařství, endokrinologie a diabetologie, gastroenterologie, geriatrie, nefrologie, nukleární medicína, pneumologie a ftizeologie, pracovní lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost a revmatologie.
  • Až na dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost se přesouvají mezi nástavbové obory. Nově se ale mezi základními obory objevila pediatrie, která tak nejspíš bude sloučením oborů dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost.

Němeček kritiku očekával, ale změna je podle něj nutná. „Kdyby ten systém byl dobrý, tak to funguje a nepotřebujeme ho měnit,“ řekl. Aktuálně ale podle něj snad i chirurgie palce levé a pravé nohy jsou odlišnými obory. „Očekávám, že budou i poslanci vystaveni přesvědčování. Pro laika je obtížné odlišit, které argumenty mají hlavu a patu a které ne,“ uvedl ministr.

Ministr plánuje také rozšířit počet pracovišť, kde se budou lékaři po promoci vzdělávat. Nyní zajišťují postgraduální vzdělávání fakultní a velké nemocnice. Část tohoto vzdělávání by nově měly zajistit menší nemocnice, takže by ho lékaři mohli absolvovat v blízkosti svého bydliště.

Odbory žádají sjednocení odměňování ve státních i soukromých nemocnicích

Zdravotnické odbory se zabývali odměňováním personálu. Požadují platové tabulky ve všech nemocnicích, které fungují ve veřejném zdravotnictví a péči v nich hradí zdravotní pojišťovny. Rozdíly mezi odměnami ve státních nemocnicích a akciových společnostech jsou totiž měsíčně v průměru pět tisíc korun.

„Nemocnice jsou napojené na veřejné zdravotní pojištění, vstupy jsou regulované, výstupy jsou regulované, proto si myslíme, že by měly být regulované i platy,“ řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. V českých nemocnicích spadá podle Žitníkové pod tabulkový plat 98 tisíc zaměstnanců, zatímco mzdu stanovenou zaměstnavatelem pobírá 50 tisíc lidí.

Špatné informace máme z většiny soukromých nemocnic. Kolegové nám potvrdili, že buď se zvýšilo naprosto minimálně, nebo se nezvýšilo vůbec. Pokud se zvyšuje, tak naprosto výběrově, převážně sestrám, případně se zvyšuje zaměstnancům, kteří za svoji práci dostávají pouze minimální mzdu.
Dagmar Žitníková
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče

Ministr zdravotnictví sice v médiích zmínil, že není zcela proti sjednocení odměňování, má však k dispozici právní rozbory, podle nichž není návrh v souladu s ústavou. Podle Žitníkové by ale změna byla proveditelná velmi snadno. Stačilo by prý rozšířit v zákoníku práce paragraf 109 o formulaci, že všichni zaměstnanci v nemocnicích hrazených z veřejného pojištění budou odměňováni platem.

Že to není právně možné si myslí i Asociace českých a moravských nemocnic. Podle jejího výkonného ředitele Stanislava Fialy obchodní společnosti nemusí navýšení odměn dodržovat, protože pro ně je to pouze doporučení. „Navíc na to nemají zdroje,“ uvedl Fiala. „Nelze srovnávat fakultní nemocnice v Praze, které jsou příspěvkové, s obchodními organizacemi někde v Pošumaví,“ dodal.

Odbory budou podle Žitníkové tlačit na politiky, aby také razantně stouply odvody státu do zdravotnictví. Dosavadní „kosmetické“ úpravy podle nich potřeby nepokryjí. Stát by měl podle odborů platit alespoň tolik, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů, místo dosavadních 870 tedy alespoň 1334 korun.

Zdravotnictví by to přineslo ročně navíc 34 miliard korun, takže by mohly být navýšeny počty lékařů a sester v nemocnicích, které se nyní potýkají s jejich nedostatkem, navýšeny platy a přidáno by mohli dostat například i praktičtí lékaři, kterých také je nedostatek, tvrdí odbory. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vrátí se tropické počasí

Během pondělí se budou teploty držet většinou do 25 stupňů Celsia, pak nastoupí slunečné a horké počasí. Od úterý meteorologové předpovídají tropické třicítky, od čtvrtka se budou teploty blížit čtyřiceti stupňům Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle kterého lidi v nadcházejícím týdnu čeká extrémní zátěž teplem.
před 59 mminutami

VideoSokolské jednoty prodávají budovy. Nemají peníze

Řada sokolských jednot v menších městech a obcích už nemá peníze na údržbu svých budov ani na jejich rekonstrukci. Se souhlasem vedení proto některé prodávají, často radnicím. Zatímco v Hrotovicích vznikl na místě původní sokolovny nový společenský dům a město zajistilo jednotě nové sportovní zázemí i podporu její činnosti, jinde prodeje teprve připravují. Nyní jedná Sokol o prodeji budovy a sportoviště ve Světlé nad Sázavou, právě kvůli nedostatku peněz.
před 2 hhodinami

VideoBabiš chce zdanit tiché víno. Schillerová a koaliční partneři jsou proti

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.
před 2 hhodinami

Vláda se chystá umožnit registraci vozidel bez návštěvy úřadů

Na posledním zasedání před vládními prázdninami kabinet Andreje Babiše (ANO) projedná návrh novely, která umožní převody vozidel bez návštěvy úřadů nebo doručování registračních značek a osvědčení o registraci do výdejních boxů a výdejen. Novela o podmínkách provozu vozidel navrhuje i přenositelnost registračních značek a automatické vyřazení z provozu třeba ukradených aut. Novelou zákona o účetnictví chce kabinet snížit počet firem, které musejí zpracovávat nefinanční výkazy o ekologických a společenských dopadech svého podnikání.
před 3 hhodinami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 12 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Přeshraniční eRecepty jsou v kurzu, tuzemské lékárny jich vyřizují stále víc

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.
před 23 hhodinami

VideoProměna Karvinska začíná zasypáváním těžebních jam

Po ukončení těžby na Dole ČSM pokračuje proměna Karvinska. Pracovníci začali zasypávat první z těžních jam, následovat budou demolice budov a rekultivace území. Zkušenosti z bývalých dolů v Moravskoslezském kraji ukazují, že průmyslové areály může postupně nahradit zeleň nebo nové využití krajiny. Vedle proměny území ale útlum těžby dopadá i na místní obyvatele. OKD za poslední rok a půl opustilo více než patnáct set zaměstnanců. Zatímco část z nich našla novou práci, jiní kvůli zdravotním následkům dlouholeté práce v podzemí hledají uplatnění jen obtížně.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.