Po studiu medicíny si mají lékaři vybírat z užší nabídky oborů

Místo čtyřiceti šesti by lékaři měli po promoci na lékařské fakultě vybírat jenom ze třiceti tří základních specializací. Vláda se shodla na návrhu novely ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Délka dalšího vzdělávání by se spolu s tím měla zkrátit, většinou o půl roku. Geriatři či dětští psychiatři ale oponují, že se vzdělání pro ně vyřazením ze základních oborů naopak prodlouží a zájemce odradí. Zdravotnické odbory si zároveň stěžují na problémy se zvýšováním platů.

Systém postgraduálního vzdělávání lékařů je podle ministra zdravotnictví v současnosti extrémně roztříštěný do spousty oborů a podoborů, někdy je vzdělávání zbytečně dlouhé a je koncentrováno do několika málo pracovišť. Nově by tak mělo být zhruba o čtvrtinu méně základních oborů a oproti aktuálnímu stavu by obory měly být vyjmenovány v zákoně, nikoliv pouze ve vyhlášce.

Po šestiletém studiu medicíny a promoci se lékaři zaškolují po nástupu do nemocnic pod dohledem zkušenějšího kolegy až sedm let. Podle návrhu se má tato doba zkrátit. Například u alergologa by to bylo místo pěti let 4,5 roku, u neurochirurga by to bylo místo sedmi let o jeden méně. Kritici míní, že chce ministr zkrácením atestační přípravy jen řešit akutní nedostatek lékařů v nemocnicích. 

Chystané změny ale mají podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) systém zjednodušit. „Všechny kroky by měly systém udělat pro lékaře přátelštějším a umožnit, aby postgraduální příprava byla plynulejší a nebyla jedním z důvodů, proč nám odcházejí lékaři do ciziny,“ řekl Němeček.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Cílem vlády je, abychom ji do konce letošního roku prosadili,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) k novele. Změna je i podle něj jednou z cest, jak udržet doma lékaře, kteří odcházejí za vyššími odměnami a jednodušším dalším vzděláváním do zahraničí.

Podle ministra se tak rovněž sjednotí pravidla se zbytkem EU. Základním oborem by už nebyly například cévní chirurgie, dětská chirurgie, dětská a dorostová psychiatrie, diabetologie, pracovní lékařství či geriatrie.

Některé obory protestují, že se jim vzdělávání prodlouží

Žádný menší obor podle ministra ale ze vzdělávání nevypadne, část specializací se jen přesune mezi nástavbové obory, kterých bude třicet pět. V souvislosti s tím ale protestovali geriatři či dětští psychiatři s námitkou, že se pro ně vzdělání prodlouží. Dlouhá doba přípravy pak odradí lékaře v těchto oborech, kde už teď je odborníků málo, varovali.

  • Angiologie, cévní chirurgie, dětská chirurgie, dětská neurologie, dětské lékařství, endokrinologie a diabetologie, gastroenterologie, geriatrie, nefrologie, nukleární medicína, pneumologie a ftizeologie, pracovní lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost a revmatologie.
  • Až na dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost se přesouvají mezi nástavbové obory. Nově se ale mezi základními obory objevila pediatrie, která tak nejspíš bude sloučením oborů dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost.

Němeček kritiku očekával, ale změna je podle něj nutná. „Kdyby ten systém byl dobrý, tak to funguje a nepotřebujeme ho měnit,“ řekl. Aktuálně ale podle něj snad i chirurgie palce levé a pravé nohy jsou odlišnými obory. „Očekávám, že budou i poslanci vystaveni přesvědčování. Pro laika je obtížné odlišit, které argumenty mají hlavu a patu a které ne,“ uvedl ministr.

Ministr plánuje také rozšířit počet pracovišť, kde se budou lékaři po promoci vzdělávat. Nyní zajišťují postgraduální vzdělávání fakultní a velké nemocnice. Část tohoto vzdělávání by nově měly zajistit menší nemocnice, takže by ho lékaři mohli absolvovat v blízkosti svého bydliště.

Odbory žádají sjednocení odměňování ve státních i soukromých nemocnicích

Zdravotnické odbory se zabývali odměňováním personálu. Požadují platové tabulky ve všech nemocnicích, které fungují ve veřejném zdravotnictví a péči v nich hradí zdravotní pojišťovny. Rozdíly mezi odměnami ve státních nemocnicích a akciových společnostech jsou totiž měsíčně v průměru pět tisíc korun.

„Nemocnice jsou napojené na veřejné zdravotní pojištění, vstupy jsou regulované, výstupy jsou regulované, proto si myslíme, že by měly být regulované i platy,“ řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. V českých nemocnicích spadá podle Žitníkové pod tabulkový plat 98 tisíc zaměstnanců, zatímco mzdu stanovenou zaměstnavatelem pobírá 50 tisíc lidí.

Špatné informace máme z většiny soukromých nemocnic. Kolegové nám potvrdili, že buď se zvýšilo naprosto minimálně, nebo se nezvýšilo vůbec. Pokud se zvyšuje, tak naprosto výběrově, převážně sestrám, případně se zvyšuje zaměstnancům, kteří za svoji práci dostávají pouze minimální mzdu.
Dagmar Žitníková
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče

Ministr zdravotnictví sice v médiích zmínil, že není zcela proti sjednocení odměňování, má však k dispozici právní rozbory, podle nichž není návrh v souladu s ústavou. Podle Žitníkové by ale změna byla proveditelná velmi snadno. Stačilo by prý rozšířit v zákoníku práce paragraf 109 o formulaci, že všichni zaměstnanci v nemocnicích hrazených z veřejného pojištění budou odměňováni platem.

Že to není právně možné si myslí i Asociace českých a moravských nemocnic. Podle jejího výkonného ředitele Stanislava Fialy obchodní společnosti nemusí navýšení odměn dodržovat, protože pro ně je to pouze doporučení. „Navíc na to nemají zdroje,“ uvedl Fiala. „Nelze srovnávat fakultní nemocnice v Praze, které jsou příspěvkové, s obchodními organizacemi někde v Pošumaví,“ dodal.

Odbory budou podle Žitníkové tlačit na politiky, aby také razantně stouply odvody státu do zdravotnictví. Dosavadní „kosmetické“ úpravy podle nich potřeby nepokryjí. Stát by měl podle odborů platit alespoň tolik, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů, místo dosavadních 870 tedy alespoň 1334 korun.

Zdravotnictví by to přineslo ročně navíc 34 miliard korun, takže by mohly být navýšeny počty lékařů a sester v nemocnicích, které se nyní potýkají s jejich nedostatkem, navýšeny platy a přidáno by mohli dostat například i praktičtí lékaři, kterých také je nedostatek, tvrdí odbory. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda schválila obměnu svých zástupců ve správní radě VZP

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.
04:28Aktualizovánopřed 13 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 27 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Minimálně jedna žena je zraněná těžce. Policie dříve informovala, že obětí byla žena. Střelec je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, uvedli na síti X. Na místě byl policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 43 mminutami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Jímka měla podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových kejdy. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, kejda však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá i znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl několik aut a nemovitost ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 58 mminutami

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině, podle Zůny je armáda potřebuje

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.
10:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 2 hhodinami

Úlohou prezidenta není v cizině slibovat dary, říká David. Chucpe, míní Nerudová

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 5 hhodinami
Načítání...