Praha - Nejméně čtyři Češi působili začátkem padesátých let v letce americké tajné služby CIA v Německu. Stopy československých letců spolupracujících s americkou tajnou službou před časem vypátral Vojenský historický ústav. K popsání osudu českých pilotů ve službách CIA by historikům nově mohl pomoci také Brit Victor Marshall – je totiž synem Viktora Popelky, který kromě zkušenosti s americkými výzvědnými službami působil i v Britském královském letectvu. Marshall se nyní vydal do České republiky najít své příbuzné a o životě svého otce připravuje knihy.
Po osudu českého letce s angažmá v CIA pátrá jeho syn
„Bohužel jsem otce viděl asi ve věku 10 let, kdy za námi na několik dní přijel, většinou mi o něm vyprávěla matka s babičkou,“ vzpomíná Marshall. Jeho otec byl za druhé světové války jedním z elitních členů pověstných československých perutí v RAF. Po únoru 1948 se podílel na únosu jednoho ze tří letadel československých aerolinií, čímž se dostal do Západního Německa. V roce 1950 si Popelku jakožto šikovného letce bez motivace vrátit se zpět do vlasti vybrala CIA k průzkumným letům nad střední a východní Evropou. Ve druhé polovině 50. let se znovu dostal k britskému letectvu. V Anglii také v roce 1971 zemřel.
Marshall se nyní rozhodl odcestovat na Moravu, kde shání o svém otci další informace k připravované biografii. „Začátek se datuje několik let zpět, kdy mi manželka řekla, že musím najít své české kořeny. Ona je z Irska, kde si na to potrpí. V rané éře internetu jsem si našel spoustu informací. Výsledkem je, že jsem se dostal do kontaktu s českými příbuznými. Hodně mi pomohl také jeden autor internetových stránek o britském letectví,“ dodal Marshall.
Tajná služba najímala z konspirativních důvodů jen uprchlíky z východu, navíc ty, kteří neměli důvod se vracet domů. Takto si američtí zpravodajci vytipovali letce, kteří v březnu 1950 uletěli se třemi Dakotami ČSA z komunistického Československa do německého Erdingu. Piloti Vít Angetter, Viktor Popelka, Bořivoj Šmíd a radiotelegrafista Kamil Mráz přijali nabídku tajné služby zapojit se do leteckých operací studené války.
Podle dostupných informací nikdy k sestřelení nedošlo, pouze dvakrát se letadla vrátila z misí nad Balkánem silně poškozená. Speciální mezinárodní jednotka měla asi 40 lidí, kromě zmíněných Čechů většinou Poláky a Maďary. „Čechů nebylo mnoho, výrazně ale pomohli, když operace začínaly,“ řekl polský historik Franciszek Grabowski. Operace ale nebyly vždy úspěšné a většina agentů skončila na popravišti. Během studené války létalo v regulérních armádách na Západě, hlavně v britském letectvu, celkem 140 českých letců.
Rozhovor s Victorem Marshallem (zdroj: ČT24)