Praha – Genealogii skloňuje v posledních letech stále více lidí. Rozvoj informačních technologií umožňuje zkoumat rodinné kořeny z pohodlí domova a služby zvědavcům nabízejí už i profesionálové, kterým se otevřel nový zajímavý byznys. Na rostoucí zájem o genealogii reaguje také Česká televize, a to novým seriálem Tajemství rodu. V něm se po stopách svých předků vydá postupně třináct známých osobností. Pořad je možné sledovat na ČT1 vždy ve středu ve 21:00.
Genealožka Helena Voldánová tvrdí, se o rodokmen v dříve zajímali především důchodci. Důvod? Měli na to čas. „Dříve totiž nikdo nemohl z práce dopoledne odejít bádat do archivu na obecním úřadě. Po revoluci vznikla volnější zaměstnání, a tak si spousta lidí oblíbila tohoto koníčka, kdy dlouhá léta sbírají zápisy o svých předcích a dělají si rodokmeny a rodové kroniky,“ popisuje Voldánová. Data přitom sbírají jak v matrikách městských či obecních úřadů - starší věci v zemských archivech - tak na internetu.
- Rodopis čili genealogie je pomocná věda historická, která zkoumá vývoj a příbuzenství, a to z toho důvodu, aby se tím vysvětlil vliv jednotlivců anebo celých rodin na dějinné události či právní poměry. Protože z genealogické posloupnosti mohou vyplývat příslušnost k určitému rodu či třeba objevení levobočků a jejich právo na dědictví, je genealogie mnohdy zatížena falzy a fikcemi. Nárůst zájmu o zjištění původu přichází s dobou. Horlivým badatelům totiž nyní pomáhá řada vymožeností 21. století. Vedle různých mobilních aplikací jde například o projekt Genea.cz, jehož cílem je skenování matrik, které jsou následně zdarma k dohledání na internetu.
Právě elektronizace obecních archivů a údajů z matrik stojí za popularizací rodokmenů. Česká genealogická a heraldická společnost v Praze (ČGHSP) eviduje podle Voldánové, která je členkou správního výboru, už na tisíc členů. „Máme kolem 800 jednotlivců a téměř dvě stě členů-organizací. Ročně se přihlašuje přibližně šedesát nových lidí,“ konstatuje genealožka. Roste i zájem o doprovodné akce, jako jsou besedy či genealogické kurzy.
Impulzem k sestavení rodokmenu je často nějaká životní událost
Podle Voldánové, jež se sama genealogií zabývá již deset let, vede lidi ke zjišťování rodinných kořenů kromě zvědavosti hned několik věcí. Většinou se jedná o milovníky historie nebo ty, kteří sami nemají čas bádat v archivech nebo nemají patřičné vzdělání, aby si informace našli sami. Touha sestavit si rodokmen pak také často souvisí s určitou událostí v jejich životech. Sami si třeba založí rodinu a chtějí znát, jak to vypadá v nové rodině. „Impulzem je ale i to, že o někoho rodina přijde a při uspořádání pozůstalosti zjistí, že sice například dědečka znali, ale už nevědí, co dál,“ vysvětluje Voldánová.
Cena rodokmenu je pak dána rozsahem, který si zájemce zvolí. Za jeden rodokmen v přímé linii, kdy se jde po příjmení až do nejstarších dob a sleduje se jen jedna rodová linie, stojí přibližně 15–20 tisíc korun. Práce je totiž velice časově náročná, neb zpracování takovéhoto rodokmenu trvá i dva až čtyři měsíce.
Projekt Genea – soupis matrik je první etapou tvorby metainformační databáze o zdrojích genealogických informací. Databáze může obsahovat jednotný centrální soupis matrik uchovaných v archivech České republiky. Soupis matrik obsahuje informace o uložení matriky, její dostupnost, charakteristiku, časové období, index obcí a míst, informaci o dostupnosti jmenného rejstříku a další dostupné informace.
Součástí soupisu je rovněž soupis míst založený na Územně informačním registru státní správy a doplněný o datovaný výskyt zaniklých nebo přejmenovaných míst. Všechna místa jsou identifikována rovněž územně zeměpisnými souřadnicemi. Cílem první etapy realizace metainformační databáze je poskytnout badatelům seznam všech matrik, ve kterých je obsaženo místo, které badatel zná pod aktuálním nebo alternativním historickým názvem. Jako doplňující informace bude přístupný seznam aktuálních matričních míst a historické zařazení míst do farností, soudních a politických okresů a krajů.
(zdroj: Genea.cz)
Genealogů profesionálů je pomálu
Kromě amatérského bádání roste zájem i o služby profesionálů. Genealogů ale v Česku není zrovna mnoho - jen okolo patnácti, kteří se touto pomocnou vědou zabývají řadu let. Jak tedy zjistit, že profesionálně zpracovaný rodokmen není zajícem v pytli? Podle Voldánové je vodítkem především doporučení a styl zpracování. A ukazatelem mohou být i některé specifické znalosti.
Takovou znalostí může být například umění číst písmo zvané kurent, jímž byly psány prameny přibližně v letech 1760–1870. Písmo je totiž současné generaci neznámé. „Je to nejtěžší čtení starého písma, kdy se toto musíme naučit. Texty jsou česky nebo německy, ale i zde je písmo rozdílné. Oproti jiným evropským státům nám tak toto ztěžuje čtení,“ vysvětluje Voldánová.
Na rostoucí zájem o genealogii reaguje i Česká televize, a to novým projektem Tajemství rodu. Ten vzniká podle formátu BBC. Britská stanice pořad Who Do You Think You Are vysílá už několikátou sezonu. Formát převzaly i televizní stanice v dalších zemích - a ve všech se tamní známé osobnosti dozvídají neznámé informace o svých rodinách. Příjemné i nepříjemné. Diváka takového pořadu nemůže nenapadnout, co ví o té vlastní, a proto ČT k pořadu chystá také knižní genealogický manuál. Rychlonávod pro ty, kteří by rádi věděli, jak pátrat po svých prababičkách a pradědečcích, najdete také na stránkách pořadu.
