Praha – Rozpočet je naší prioritou. Na tomto jediném tvrzení se shodli předsedové všech parlamentních politických stran ve speciálním pořadu Otázky Václava Moravce. Konkrétní návrhy o podobě rozpočtu se však liší. Především levicové politické strany daly najevo, že mají problém s omezením výdajové stránky navrhovaného rozpočtu a naopak chtějí přijít s vlastními řešeními. Politici ovšem připouští, že jsou připraveni jednat jak mezi sebou, tak i s premiérem Janem Fischerem a ministrem financí Eduardem Janotou. Šéf ČSSD Paroubek v televizní debatě také oznámil, že k rozpočtu by měla v neděli začít jednat odborná mezistranická komise. Lídři parlamentních stran se dále shodli také na tom, že posunutí voleb otevřelo cestu k hledání českého eurokomisaře.
Poté, co sociální demokraté odmítli podpořit možnost rozpuštění Poslanecké sněmovny, padla i možnost konání předčasných voleb v listopadu. Předseda ODS Mirek Topolánek vzápětí ohlásil, že ruší svůj poslanecký mandát. Svůj odchod ze sněmovny vysvětlil tím, že chce připravovat stranu na volby. Nyní se prý bude věnovat volební kampani v expertních týmech. „Ze sněmovny už nic smysluplného nevzejde,“ zmínil Topolánek. Předsedové parlamentních politických stran však nevylučují, že se předčasné volby ještě můžou uskutečnit. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa by k nim mohlo dojít v březnu.
Mirek Topolánek, předseda ODS:
„Radši se budu podílet na volbách v expertních týmech ODS, je to platnější než sedět ve sněmovně. Politické situaci už nerozumíme ani my sami.“
„Může dojít k vyslovení nedůvěry vládě Jana Fischera při hlasování o navrhovaném rozpočtovém balíčku,“ vysvětlil předseda Strany zelených Ondřej Liška. Právě Janotův návrh je ožehavým tématem napříč politickým spektrem. Ministr financí navrhuje celý balík reforem, který by schodek rozpočtu dovedl ke 170 miliardám korun. Podle Mirka Topolánka i předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody by se měl rozpočtový balíček schválit jako celek. Topolánek se navíc domnívá, že by balíček měl být schválen ve zkrácených termínech a vláda by s ním měla spojit žádost o důvěru. Případné neschválení balíčku by pak znamenalo, že Fischerova vláda nemá důvěru Poslanecké sněmovny.
„My nejsme ochotni akceptovat celý balík, můžeme přijít i s jinými návrhy,“ namítl předseda ČSSD Jiří Paroubek s tím, že ČSSD rozhodně nesouhlasí například se seškrtáním důchodů. Janotovy návrhy navíc označil za politicky ukotvené mezi ODS a novou stranou TOP 09. Levicové strany shodně nesouhlasí s navrhovanými škrty na výdajové straně rozpočtu, ale naopak chtějí posílit příjmovou stránku, tedy výběr daní.
Lidovecký předseda Cyril Svoboda dále například naznačil možnost škrtů na ministerstvu obrany. Takový nápad se líbil i předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi, který stejně jako šéf sociální demokracie nevidí jako správné přijímat Janotův balíček jako celek. Komunisté totiž podle Filipa chtějí o jednotlivých rozpočtových opatřeních diskutovat. Nicméně k dohodě podle něj přesto dojít může.
Situace možná bude jasnější v příštích dnech. Ve středu se má s prezidentem Václavem Klausem sejít Jiří Paroubek, ve čtvrtek pak Mirek Topolánek. Jedno je jisté - pokud se politikové s Fischerovou vládou nedohodnou do 30. září, hrozí Česku rozpočtové provizorium. Strany se však shodují na tom, že mu chtějí zamezit. V neděli by podle Jiřího Paroubka o rozpočtu měla začít jednat mezistranická komise.
Posunutí voleb pomůže v hledání eurokomisaře
Lídři parlamentních stran se ještě shodli na tom, že posunutí voleb otevřelo cestu k hledání českého eurokomisaře. Až na ČSSD zatím ale nechtějí odhalit své kandidáty. Předseda ODS Mirek Topolánek prozradil, že má dva kandidáty, jejichž jména ale neuvede. Zkušenosti z exekutivy má podle šéfa KDU-ČSL Cyrila Svobody kandidát, o němž uvažují lidovci. ČSSD stále počítá s pokračováním mandátu dosavadního eurokomisaře Vladimíra Špidly nebo s nominací neúspěšného kandidáta na úřad prezidenta Jana Švejnara.
Jiří Paroubek připomněl, že Švédsko jako předsednická země dala Česku jasný signál, že pokud do poloviny října Česko neratifikuje Lisabonskou smlouvu, není jasné, zda dostane svého eurokomisaře. Pokud komise nebude znát odpověď, přejde zřejmě k náhradnímu plánu a začne počítat se zúženým formátem komise podle smlouvy z Nice. V té by již neměly všechny členské země své zástupce. Podle některých českých i evropských politiků by to pak byla právě ČR, kdo by byl „potrestán“ za protahování rozhodnutí o Lisabonské smlouvě.
Evropská komise chce slyšet návrhy jednotlivých zemí před vrcholným summitem EU, který se koná 29. a 30. října.
