Ostrava - Učitelům historie z ostravského sdružení PANT a jejich studentům se podařilo prokázat existenci tábora nucených prací pro Židy z polských ghett v Karviné, o kterém se doposud skoro nic nevědělo. Nacisté ho postavili roku 1940 vedle sítě táborů pro zajatce z Ruska a dalších zemí. Na jeho existenci je upozornili někdejší vězni, kteří teď žijí v zahraničí. Důkazy přinesly výpovědi pamětníků, které badatelé získali v největším digitálním archivu filmových svědectví pamětníků na světě -Archivu vizuální historie - USC Shoah Foundation. Obsahuje už přes 50 tisíc rozhovorů.
Ostravští historici objevili v Karviné zapomenutý tábor nucených prací
Tábor nucených prací pro Židy v Karviné – ZALfJ Karwin jako by po celá léta nebyl. K faktu, že nacisté na konci války záměrně ničili dokumentaci, se přidala masivní těžba uhlí černého uhlí v této oblasti. „V Karviné došlo k něčemu jako ztráta paměti krajiny. Nacisté a později komunisté tam uhlí doslova rabovali, takže došlo k obrovským poklesům, stará Karviná prakticky zmizela,“ vysvětluje historik, učitel a člen sdružení PANT Marcel Mahdal.
Touha válečného zajatce
K bádání, ke kterému Mahdal přizval studenty gymnázia Pavla Tygrida v Ostravě-Porubě, vedla touha jednoho italského válečného zajatce Paola Complojera spatřit místa svého utrpení. S dalšími zajatci tam v krutých podmínkách stavěl karvinskou teplárnu. S pomocí leteckých map ze čtyřicátých let se nakonec podařilo najít i místo, kde stávala kuchyň, u které zubožení zajatci dostávali vařenou cukrovou řepu, chleba s pilinami a kávu z mletých žaludů. Po zveřejnění těchto informací se na sdružení obrátila historička z univerzity v New Yorku, zda by nepomohlo s lokalizací tábora pro Židy ZALfj Karwin. Měl být poblíž táborů pro zajatce - v oblasti jich bylo 43 pro asi 73 tisíc zajatců. Pátrání tak dostalo nový směr.
„Teprve po průzkumu záznamů rozhovorů s pamětníky z databáze USC Shoah Foudation bylo jasné, že jsou relevantní důkazy o existenci tohoto tábora,“ uvedl Mahdal. Dodal, že všechna svědectví byla natočena v anglickém jazyce po celém světě, přestože šlo o rodáky z Horního Slezska.
Svědectví 20 vězňů z celého světa
I vězni z židovského tábora poblíž dolu Barbora, ze kterého už nic nezůstalo, stavěli teplárnu v Karviné. „Podle svědků můžeme tvrdit, že tábor tvořilo 6 až 8 dřevěných baráků, ve kterých mohlo žít až 800 lidí. Fungoval od roku 1940 do roku 1943,“ řekl Mahdal. V nelidských podmínkách tak mnoho lidí zemřelo. Ostatní skončili v jiných lágrech. Část z těch, kteří přežili, natočila svá svědectví pro nadaci. O existenci židovského tábora nucených prací v Karviné vypovídalo asi 20 bývalých vězňů.
USC Shoah Foundation
Po zkušenostech z natáčení filmu Schindlerův seznam nadaci založil roku 1994 americký režisér Steven Spilberg. Unikátní archiv už obsahuje 52 tisíc videorozhovorů natočených v 58 zemích světa ve 34 jazycích.
Karviná, nebo smrt
Pamětníci v rozhovorech popisovali, jak se dostali do Karviné z rušených polských ghett. Sam Walters narozený v polské chasidské rodině měl 13 let, když fašisté roku 1943 likvidovali ghetto v Będzinu. „Rozdělovali nás vpravo a vlevo. Otec a jiní dospělí muži šli vpravo, děti, starší a nemocní vlevo. Věděl jsem, že to znamená smrt. Musel jsem se dostat k otci, nějak se mi to podařilo, i když tam stáli esesáci se samopaly a bili lidi. Zbytek dne jsme klečeli s rukama nad hlavou. A potom nás odvezli do našeho prvního lágru - do Karviné v Československu,“ popisoval muž, který o tom podal svědectví roku 1995 v USA.
Elizer Dowin popisoval práci na stavbě teplárny: „Stál jsem po kolena ve vodě a lopatou jsem nabíral bahno na pás. Mým štěstím bylo, že jsem tam byl krátce. Kdyby to trvalo ještě několik týdnů, byl by to můj konec,“ líčil roku 1996 v americké Philadelphii. Další bývalí vězni popsali, jak nosili ocelové armatury, vyráběli beton, pracovali až do deseti večer bez jídla, v barácích bez topení trpěli zimou, nemocemi a krutým zacházením dozorců.
„Příběh karvinského pracovního tábora ukazuje, jak cenné mohou být vzpomínky pamětníků. Sdělí nám informace, které už nikde v papírových dokumentech neexistují,“ uvedl programový poradce USC Shoah Foundation Martin Šmok na mezinárodním semináři, který právě probíhá v Ostravě. Setkání pro učitele, historiky a další zájemce s názvem Svědectví pamětníků a výchova k zodpovědnému občanství uspořádalo sdružení PANT ve spolupráci s USC Shoah Foundation. O svých zkušenostech tam hovořili i správci tohoto archivu.