Praha – „Miloš Zeman řekl, když to zjednoduším, lidem okolo Václava Klause: 'Ty jsi tady vytvořil silné zájmové a mocenské skupiny, dobrá, ty necháme žít, ale chceme také podíl pro moje zájmové skupiny'. A to je báze, na které se vyvíjela velká část ekonomiky celou další dobu a vytvořila tady podhoubí pro dnešní návrat Miloše Zemana, který je toho logickým pokračováním.“ Ivan Pilip, bývalý ministr školství a financí ve vládách Václava Klause, který v roce 1998 na protest proti podvodům ve financování ODS založil Unii svobody, to uvedl ve speciálu ČT24 věnovaném deseti letům působení Václava Klause na Pražském hradě. „Ono je to nepustilo,“ reaguje poslanec ODS v letech 1992 až 2010 Vlastimil Tlustý.
„Vítěz voleb má vládnout, protože vyhrál, přesvědčil voliče, a má předvést, že to umí nebo neumí,“ vysvětluje Tlustý, proč bylo správné, když dohoda s ODS umožnila, aby vládli sociální demokraté. Jenže občanští demokraté se tehdy zavázali Zemanově vládě, že nevyvolají hlasování o nedůvěře vládě a neuzavřou koalici s jinou třetí stranou. Výměnou za to získali předsedy sněmovny i Senátu. Faktickou opozici tak zastávali pouze lidovci a Unie svobody.
„Bylo to východisko z nouze. Nikdy bych netvrdil, že to byla ideální varianta,“ říká k tomu Tlustý, podle něhož byly hledány i jiné modely vlády, ale nebyly nalezeny. „Přece opoziční smlouva, tolerance mezi ODS a sociálními demokraty, vznikla teprve poté, co selhala jednání mezi sociálními demokraty, lidovci a Unií svobody,“ říká Tlustý.
Pilip však upozorňuje na to, že nebyly vyčerpány všecky možnosti koalice. Potenciální spojení ODS, KDU-ČSL a Unie svobody totiž ve volbách získalo 102 hlasů. „Seriózní jednání v trojúhelníku těchto tří stran vůbec neproběhla,“ tvrdí Pilip.
Podle Pilipa byla smlouva připravena dopředu
Scénář opoziční smlouvy byl totiž podle něj připraven již dopředu. „Jsem přesvědčen, že jednou ze součástí opoziční smlouvy bylo to, že Miloš Zeman nesplní své hrozby, kterými hýřil přede všemi volbami do té doby, a nebude vyšetřovat žádné potenciální finanční skandály, privatizační kauzy,“ uvedl Pilip, který společně s Janem Rumlem a dalšími politiky kvůli podvodům ve financování ODS opustil a založil stranu Unie svobody.
Pilip připomíná, že ČSSD a ODS tehdy vystupovaly jako nesmiřitelné protivy: „Bylo to v době, kdy Miloš Zeman svou celou rétoriku stavěl na absolutní negaci a dramatickém boji proti pravici a vládě, která byla v devadesátých letech. To byla hesla o spálené zemi a o tom, že stranické legitimace ČSSD se budou vázat z kůže občanských demokratů. Václav Klaus naopak postavil svou kampaň na hesle 'doleva, nebo s Klausem' a na zásadním odmítnutí toho, že by připadala v úvahu jakákoliv spolupráce s ČSSD.“
Erik Best: ČSSD bude hledat důvod, proč se spojit s ODS
Podle komentátora zpravodaje Fleet Sheet se situace podobná době před opoziční smlouvou může opakovat i v dnešní době. Best upozorňuje, že v současnosti je KSČM silnější než ODS a není jasné, s kým by ČSSD, která pravděpodobně vyhraje volby, případně mohla utvořit vládu.
Best se domnívá, že pod taktovkou prezidenta Miloše Zemana můžeme opět dočkat sblížení sociální demokracie a občanských demokratů. „U Miloše Zemana bude jasnější jeho snaha získat nějakou domluvu mezi ODS a ČSSD,“ tvrdí Best. „Je možné, že ta snaha bude umělá. ČSSD bude jasně nejsilnější strana a bude se hledat nějaký důvod, proč se spojit s ODS, i když na první pohled by to vůbec nemělo být logické.“
Opoziční smlouva
Politická krize a odhalené podvody ve financování ODS donutily v prosinci 1997 Václava Klause odstoupit z pozice premiéra. Za jeho pádem tenkrát stál tzv. sarajevský atentát – vlivní členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip tehdy vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS (v momentě, kdy byl Klaus na zahraniční cestě v Sarajevu). Tato událost odstartovala první politickou krizi v historii samostatné České republiky. Vyústila v demisi vlády, sestavení prvního úřednického kabinetu a předčasné volby.
Klaus si nicméně svou pozici v čele strany (bez odštěpené Unie svobody) uhájil, ale ODS ve volbách v červnu 1998 skončila až za ČSSD. Po volbách se strany nebyly schopny domluvit na vládě, a tak přišel čas pro Václava Klause a Miloše Zemana, před volbami největší protivníky. Ti se dohodli a podepsali takzvanou opoziční smlouvu, která umožnila vznik menšinové vlády ČSSD a jíž si obě politické strany rozdělily moc nad správou země.
