Praha - Uplynulo již 61 let od chvíle, kdy komunisté dokonali převzetí moci v tehdejším Československu. Zatímco Klement Gottwald pronášel před zaplněným Staroměstským náměstím památný projev, pod Pražským hradem bylo neméně rušno. Studenti se chtěli setkat s prezidentem Edvardem Benešem a protestovat proti přebírání moci komunisty - přes policejní kordony ale neprošli a byli brutálně rozehnáni. Památku pochodu si dopoledne připomnělo pietní shromáždění.
Odpůrci komunismu si připomněli brutální rozehnání pochodu mířícího k Benešovi
S 25. únorem 1948 jako vítězstvím pracujícího lidu se nehodlali někteří lidé ztotožnit. „Pro nás mladé lidi byla pasivita demokratických stran nepochopitelná. A tak jsme se rozhodli jednat sami,“ uvedl pamětník a bývalý poslanec parlamentu Josef Lesák.
Podpořit prezidenta Beneše a demokracii bylo cílem tisíců studentů. Ještě dva dny před rozsáhlejším pochodem se dostali až na Pražský hrad a jejich delegace promluvila s prezidentem. Hromadné setkání ale zastavily pořádkové jednotky už v Nerudově ulici a do studentů začaly střílet, přitom jednoho zranily. Poté milicionáři a příslušníci SNB rozehnali i druhou část průvodu, který šel na Hrad přes Pohořelec.
Dnešní vzpomínkový akt, který v Nerudově ulici uspořádal Pražský akademický klub 48 sdružující bývalé studenty a pamětníky: „My jsme pamětníci těch dob a víme, jaká líbivá, mazlivá a vše odpouštějící slova komunisté používali,“ varoval předseda Pražskéhoakademického klubu 48ZdeněkBoháč.
Ve stejném duchu vystoupil i předseda Senátu Přemysl Sobotka, loňský nástup komunistů do vlády v některých krajích je prý porovnatelný s jejich poválečným nástupem k moci, který vyústil v převrat a čeští voliči by to měli mít na paměti.
Mnohým lidem přinesl komunistický puč tragické následky. Postoj studentů se nakonec stal záminkou pro vypořádání se s těmi, kdo chtěli nastupující vládu komunistů zvrátit. Zhruba deset tisíc studentů a akademiků bylo nuceno do roku 1949 opustit školu, rehabilitace se přitom dočkala jen malá část z nich.