Josefa Straku odsoudila komunistická spravedlnost jako kulaka k šesti letům vězení. Jeho majetek propadl státu, rodina se musela odstěhovat. Po roce 1990 se mohli vrátit zpátky, ale část pozemků jim už nikdy vrácena nebyla. Stojí na nich statek, který chce přednostně a za nevelkou cenu odkoupit současný nájemce - bývalý vlivný sociální demokrat, ministr zemědělství Paroubkovy vlády Petr Zgarba. Případem se zabývali Reportéři ČT.
„Soudní případ s Josefem Strakou je typickým procesem první poloviny padesátých let, který se týkal selského stavu. Rok 1952, kdy se odehrál, byl rokem, kdy byla represe na vrcholu,“ říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petr Blažek. V tajné akci Kulak byly ze svých usedlostí vyhnány tisíce rodin odsouzených sedláků. Za kulaka byl označen i Josef Straka, jehož hospodářství před znárodněním čítalo asi 42 hektarů.
17. srpna 1952 byl Josef Straka odveden Státní bezpečností (StB) přímo ze svého pole, 3. září byl v zinscenovaném procesu odsouzen k šesti letům vězení za sabotáž. „Potřebovali ho zlikvidovat, byl to čistě výmysl,“ vzpomíná Strakova dcera Iva Šeredová, které tehdy bylo dvanáct let. „Vymysleli, že místo aby dodával státu, tak obilí raději nasypal do stohu. A oni ho tam zatím nasypali sami,“ líčí situaci. „Majetek byl zabavován většinou jako vedlejší trest vynesených soudních rozsudků a zpravidla končil rozkradený. Docházelo i k osobní mstě. Usedlosti často chátraly,“ popisuje tehdejší praktiky historik Blažek.
Citace z rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 3. září 1952:
Jako samostatný hospodář v Okrouhlických Dvořácích od roku 1950 dodnes vykazuje značné nedodávky v rostlinné i živočišné zemědělské výrobě. Ve dnech kolem 17.8.1952 prováděl na své usedlosti výmlat obilí takovým způsobem, že přes 20 % zrna šlo do slámy a plev a když u něho v téže době prováděla Státní traktorová stanice sekání ovsa, neupozornil na hromádky kamení na poli a způsobil tak poškození samovazače, vše v úmyslu, aby ztěžoval plnění pětiletého plánu v úseku zemědělské výroby.
Zgarbova podivná privatizace
Na bývalých pozemcích Josefa Straky v Okrouhlicích na Havlíčkobrodsku stojí státní statek dodnes. Bývalou zemědělskou školu má přednostně a za minimální cenu získat její dlouholetý nájemce. Tím je bývalý ministr zemědělství Paroubkovy vlády Petr Zgarba, který nechvalně proslul skandálem na pozemkovém úřadě, kde za jeho éry spekulanti kšeftovali s nároky restituentů. Svou rodinnou firmu Natur HB Zgarba v roce 2005 převedl na svého známého – kvůli střetu zájmů. Na statku však hospodaří on.
Podle usnesení vlády z loňského 24. listopadu má Zgarbova firma zaplatit za tento statek pouze jeho zůstatkovou hodnotu. Cenu zhruba 6 miliónů korun může navíc splácet po dobu patnácti let. Petr Zgarba za dobu pronájmu nezhodnotil statek podle jeho ocenění ani o korunu.
Podle vedoucího Pozemkového úřadu v Jihlavě Jaroslava Hajátka je Zgarbova firma jediným zájemcem o vykoupení statku. „Co mám informace, tak neeviduju ani já za své éry, když jsem tuto privatizaci řešil se svou kolegyní, to jest od roku 2010, ani za éry bývalého kolegy, který nám agendu předával, žádnou žádost dalšího subjektu, že by měl o tyto nemovitosti zájem,“ tvrdí Hajátko. Podle právníka Miroslava Dudy je proto možné, aby Pozemkový úřad prodal nemovitost přednostně.
O záměru statek pronajmout a posléze prodat však úřady nikterak neinformovaly, nevypsaly ani žádné výběrové řízení. Proč? „Nebyli jsme povinni to řešit tímto způsobem, v případě, že se nám objevil na pracovišti legitimní zájemce o pronájem, standardně jsme s ním tu situaci řešili a dál jsme ten majetek nikde veřejně nenabízeli, ani k pronájmu, ani následně pro vlastnický převod,“ vysvětluje Hajátko.
Miroslav Hrtus, soukromý zemědělec ze sousedství, by však statek za cenu, kterou za něj má podle usnesení vlády zaplatit Zgarbova firma, koupil rád. „Je tam sklad na obiloviny, obrovská zastřešená plocha, kam můžete uklidit stroje, do kterých vám potom neprší. Komplexnost toho areálu má nesporné výhody. Když bych měl možnost se nějaké soutěže zúčastnit, tak bych se určitě přihlásil. Pokud bych se o ní dozvěděl,“ podotýká zemědělec.
Otázkou proto zůstává, odkud se o záměru státu pronajmout areál kdysi dozvěděl sám Zgarba. Na podivuhodnou souhru okolností upozorňuje Miroslav Hrtus: „V té době pracovala jeho manželka na odborech pronájmů půdy, tak si myslím, že pokud tady v Havlíčkově Brodě o tom věděli a nezveřejnili, tak se o tom musel dozvědět jedině od své manželky, protože konkrétně nájem měla na starosti ona.“ Marie Zgarbová tehdy skutečně pracovala na Pozemkovém úřadě v Havlíčkově Brodě, ona i její manžel se však vyjádřit odmítli.
Privatizační projekt je v tuto chvíli pozastaven, převedení majetku chce po upozornění České televize znovu prověřit ministerstvo financí. „Nemáme jakékoliv doklady o tom, že by potenciální nájemce byl vybrán na základě výběrového řízení. V současné době bychom to považovali za poněkud málo transparentní způsob výběru, ale v době, kdy byla nájemní smlouva uzavřena, takováto pravidla nebyla,“ říká Ondřej Závodský (nestraník za KDU-ČSL), náměstek ministra financí.
