Praha – Ochranka, která bránila létajícím vajíčkům na Albertově 17. listopadu, aby zasáhla prezidenta Miloše Zemana, byla připravena i na horší varianty, třeba kameny a lahve. Máme například balistické ochranné prostředky, jsou to štíty, které se rozprostřou před chráněnou osobou, řekl pro ČT ředitel policejní ochranné služby Petr Dongres. V rámci oslav bylo připraveno 1 100 policistů, desítky osobních strážců i antikonfliktní týmy.
Protože za bezpečnost prezidentů jiných států zodpovídá hostitelská země, musela česká ochranka spolupracovat s bodyguardy z Německa, Polska, Slovenska a Maďarska. Každý z prezidentů měl u sebe svého vlastního osobní strážce. „Má povinnost ho přikrýt vlastním tělem a případně ho evakuovat z místa ohrožení,“ přiblížil děkan fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie ČR Marian Brzybohatý.
Osobní strážci na Albertově chránili prezidenty hlavně před létajícími vajíčky, která si přinesli lidé na protest proti české hlavě státu. Ochranka měla rozdělené úkoly – létající předměty srážela nejenom přímo před prezidenty, ale i pod pódiem. Podle Brzybohatého tvoří tito strážci první kruh ochrany proti přímému ataku na chráněné osoby. „Zabraňuje tomu, že může letět něco na nohy, kam by ochránce na pódiu nemusel dosáhnout,“ dokresluje rozdělení úkolů Petr Dongres.
Jeden z ochránců Vilém Gabriel v rozhovoru pro ČT zhodnotil situaci na Albertově jako zvládnutou. Ochranka podle něj zachovala dostatečný klid a nadhled. I reakce policistů považuje za přiměřené dané situaci. Za nástroje ochrany se dá použít celá řada předmětů, na Albertově se osvědčily deštníky. Kousek vajíčka zasáhl pouze německého prezidenta Joachima Gaucka, zbylé hlavy 4 států se podařilo bodyguardům před vaječnými útoky ochránit.
Policie v současnosti vyhodnocuje natočené záběry z kamer. Mluvčí policejního prezidenta Jozef Bocán ale na dotaz ČT uvedl, že je „velice předčasné hovořit o konkrétní odpovědnosti konkrétních osob“.
Kdo všechno má nárok na policejní ochranu:
- Automaticky ji získává prezident, který má jako jediný ústavní činitel nárok na ochranu i po skončení svého mandátu. Spolu s ním mají nárok na ochranku předsedové Poslanecké sněmovny a Senátu, premiér, ministři zahraničí, vnitra a spravedlnosti. Navíc vojenská policie chrání i ministra obrany.
- Policie také na českém území chrání osoby a budovy podle mezinárodních dohod - jde především o diplomatické objekty či některé velvyslance.
- Kolik lidí je určeno na ochranu ústavních činitelů, policie tají. Podle čtyři roky staré informace tehdejšího šéfa ochranné služby měl útvar asi 1200 zaměstnanců.
I v České republice se odehrálo v minulosti několik útoků na politiky. Ochranka prezidenta Václava Klause selhala při takzvaném kuličkovém atentátu v Chrastavě v srpnu 2012. Tehdy na něj sedmkrát z bezprostřední blízkosti vystřelil Pavel Vondrouš z airsoftové pistole. Ochranka nezasáhla a policie ho zadržela až po několika minutách.
K nejvážnějším útokům se počítá pokus o vraždu předsedy KSČM Jiřího Svobody v prosinci 1992. Maskovaný muž ho tehdy pobodal poté, co zazvonil u něj doma. Dodnes se neprokázalo, kdo a proč na něj zaútočil. Neznámí útočníci také pořezali ministra kultury Pavla Dostála v únoru 1997.
Akce na Albertově se kromě Zemana a Gaucka zúčastnili také prezidenti Slovenska, Polska a Maďarska. Dav pískal a skandoval pouze při Zemanově projevu. Přítomným řekl, že se nebojí, jako se nebál před 25 lety, když se 17. listopadu 1989 zúčastnil demonstrace na Národní třídě. Při projevech dalších středoevropských prezidentů lidé ztichli a odměnili je potleskem. Nadšeně aplaudovali zejména při zmínkách o bývalém prezidentovi Václavu Havlovi a také o současném vývoji na Ukrajině - více čtěte zde.
Česká republika si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24. Kromě článků, které připomínají přelomové události, zde najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.
