Třetina zdravotníků se za poslední dva roky poranila o jehlu nebo jiný ostrý předmět, čtvrtina to navíc nikde nenahlásila. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými kolegy provedla odborová unie zdravotníků. Například sestry, které manipulují s krví pacienta, se tak mohou nakazit infekčními chorobami. Riziko zranění pomáhají minimalizovat nástroje s bezpečnostními prvky.
S běžným odběrem krve se zdravotní sestry setkávají každý den. Stejně jako zavádění kanyly pro ně ale představuje i určité riziko poranění. To pomáhají minimalizovat jehly s bezpečnostními prvky.
Zdravotnické prostředky s nimi jsou ale dražší než ty klasické. Třeba na interně v pražské motolské nemocnici proto kombinují oba typy. Peníze, které do vybavení investují navíc, se podle náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči FN Motol Jany Novákové mohou nemocnici vrátit. „Když je zdravotnický pracovník poraněn, tak s tím souvisí nejen určitá diagnostika, ale třeba i ta jeho neschopnost. To něco stojí,“ vysvětlila.
Podle aktuálního průzkumu se za poslední dva roky zranila ostrým předmětem asi třetina zdravotníků. Nejčastěji přitom při aplikaci injekce. Jen více než polovina dotázaných ale své zranění vždy nahlásí, zbytek jen někdy nebo vůbec.
„Může se stát, že se zdravotnický pracovník poraní infikovanou jehlou od pacienta. Potom by byl obrovský právní problém v rámci řešení pracovního úrazu a následků tohoto poranění,“ uvedl Tomáš Válek, předseda Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků.
Za zraněními zdravotníků nestojí jen manipulace s ostrými předměty, často k nim může vést i nadměrná fyzická zátěž například při přesouvání pacienta. „Pro zdravotníka je důležité, aby zachoval napřímené postavení páteře, aby práce vycházela hlavně z rukou,“ komentovala tento druh úrazu fyzioterapeutka Lenka Vinciková. I v tomto případě lze riziko práce snížit pomůckami, jako je třeba polohovací podložka.
