Plošně přibývá násilí na seniorech. Nejčastěji je týrají jejich vlastní děti nebo vnoučata. Naopak alespoň v Brně ubývá týraných žen. To jsou závěry policejní skupiny, která se jako jediná v republice specializuje na domácí násilí. Průměrná doba, než se oběť odváží vyhledat pomoc, je u těžkých případů šest let. Díky osvětě se doba, po kterou se nechá oběť týrat, zkracuje, tvrdí policejní psycholožka Ludmila Čírtková.
„On má moje veškeré doklady. Má i pas a třeba maturitní vysvědčení. Ale já tam nepůjdu,“ reagovala paní Eva, která se v minulosti stala obětí domácího násilí, na SMS od násilníka. Muž, který jí týral, jí totiž poslal textovou zprávu, aby se u něj stavila na jídlo, a že jí předá její věci.
Se svým bývalým manželem se Eva seznámila v zahraničí, ve Spojených státech. „Ruku na mě vztáhl jenom doma. Ale násilí není jen fyzické, ale psychické,“ začala vyprávět. Jejich manželství trvalo deset let. Během něj ji její partner bil, znásilnil i škrtil. Pracoval v armádě, a tak dokázal ženě ublížil tak, aby zranění nebyla viditelná.
Týrání nahlásila Eva až v momentě, kdy začal fyzicky napadat i jejich dceru. Obrátila se na sdružení Persefona, která obětem domácího násilí pomáhá. „Šlo to pak velmi rychle. Celou zážitost řešili velmi rychle, a tak to za chvíli dospělo až ke státnímu zastupitelství. A pak došlo ke konečnému rozsudku,“ pokračovala oběť. Násilník dostal na tři roky podmínku, aby ji přestal alespoň fyzicky kontaktovat. K úplnému přerušení kontaktu ale nedošlo.
Problémem je pasivita oběti
Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové je průměrná doba, než se oběť odváží vyhledat pomoc, u těžkých případů šest let. „Zdá se, že se díky osvětě zkracuje,“ řekla psycholožka. Až polovina obětí se na odborníky obrací sama. Na začátku to bylo jen 10 procent lidí, kteří přišli udat svého tyrana. Některým odvahu dodala pasivita, která se nakonec vymstila známé spisovatelce Simoně Monyové. Tu její manžel po letech domácího násilí zabil.
„Velkým problémem jsou ale také takzvané nepravé oběti. Ty se domnívají, že žijí v domácím násilí, ale ve skutečnosti tomu tak není. Problém je pak třeba nezralost ve vztahu,“ dodala Čírtková.
Klíčové znaky domácího násilí:
- Opakování a dlouhodobost – z jednoho útoku jakéhokoli charakteru ještě nelze určit, zda jde o domácí násilí. Může to však být jeho začátek.
- Eskalace – od urážek se stupňuje k psychickému snižování lidské důstojnosti až k fyzickým útokům a závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život.
- Jasné a nezpochybnitelné rozdělení rolí osoby ohrožené a osoby násilné – domácí násilí nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají.
- Neveřejnost – probíhá zpravidla za zavřenými dveřmi bytu či domu, stranou společenské kontroly.
Aby skutek byl domácím násilím, musí být naplněny všechny čtyři znaky.
Zdroj: Expertní skupina Aliance proti domácímu násilí
Přibývá týraných seniorů
Jediná policejní skupina v republice, která se specializuje na domácí násilí, dokázala v brněnských domácnostech odhalit a obvinit skoro tři sta tyranů. Díky detailní přípravě spisů s nimi v 95 procentech souhlasí i soudy. Například zatímco přestupků související s domácím násilí v Brně bylo před pěti lety 297, minulý rok pouze 180. „Přijdou do rodiny, provedou okamžitě výslechy všech svědků, obejdou dům, zazvoní na každého souseda, zjistí informace. Podchytí tak věci hned, než se někdo začne vymlouvat,“ vysvětlila městská státní zástupkyně Kateřina Jirásková.
Podle ní nyní konkrétní rodinu policisté znají už od přestupkového řízení a dále s ní pak pracuje jeden z nich. „Ta práce je komplexní. Je provázána na neziskové organizace, psychology, psychiatry,“ dodala. Vede to k tomu, že mají minimální počet zproštěných osob u soudu. Pokud přece jen k zproštění dojde, jedná se o případy, kdy oběť přestane naprosto spolupracovat.
Více než kdy jindy se nyní ale skupina zabývá násilím páchaným na seniorech. Případy starších lidí totiž tvoří skoro 40 procent jejich práce. „Seniory nejčastěji týrají muži. Jsou to mnohdy synové, samozřejmě jsou to i vnuci, dokonce teď děláme případy, kde je to synovec,“ okomentovala situaci vedoucí skupiny domácího násilí Policie ČR Brno Alena Skoumalová. Podle ní se většinou jedná o případy, kdy spolu žije více generací.
„Právě ženy v seniorském věku si myslí, že násilí přestane. Tomu ale tak není, naopak se to může zhoršit. Pak trvá třeba i třicet let. To jsou už extrémní případy,“ řekla policejní psycholožka Čírtková. Upozornila, že mezi seniory je časté i mezipartnerské násilí.
Většina násilníků byla už dříve trestána
Jen za rok 2014 bylo kvůli domácímu týrání z bytu vykázáno téměř čtrnáct set násilníků. Podle policie je věk těchto pachatelů mezi třiceti až 65 lety. Většina z nich je nezaměstnaná, méně jich pak pracuje jako dělníci. Vzdělání mají buď středoškolské, nebo mají výuční list a 68 procent ze všech násilníků už bylo dříve trestáno. Od roku 2007 do konce roku bylo vykázáno ze svého domova přes devět tisíc lidí.
Dříve mohl pro násilníka platit i zákaz vstupu, nyní je z bytu nebo domu vykázán. Základní lhůta vykázání je deset dnů a funguje jako preventivní opatření. Ohrožené osobě pak poskytuje policie takzvanou teritoriální i osobní ochranu.
Co se týče vykázané osoby, tak ta má také svá práva a povinnosti. V momentě, kdy policie ústně oznámí takzvané násilné i ohrožené osobě, že je násilník vykázán, tak musí odevzdat všechny klíče od společného obydlí. Od té chvíle má také zákaz vstupu do prostoru vymezeného policií a má zakázáno navazovat kontakt s ohroženou osobou. Má ale právo si vzít osobní věci, cennosti a doklady. Pouze jednou v průběhu desetidenního vykázání si může v přítomnosti policisty vyzvednout věci nezbytné pro podnikaní či povolání.
