Praha - Pražský Karlův most prochází renovací a stavaři mění staré kvádry za nové. Zjistili, že stav kamene je podstatně horší, než předpokládali. Teď se spolu s magistrátem snaží najít nejvhodnější řešení. "Celková filozofie přístupu je najít optimální rovnováhu mezi striktním památkovým požadavkem minimalizovat všechny zásahy do hmotné substance mostu a požadavkem, zcela legitimním, aby oprava měla co nejdelší životnost," říká k rekonstrukci mostu Josef Šulc z Národního památkového ústavu. Najít takovou rovnováhu podle něho není zrovna snadné. O tom koneckonců svědčí i stížnosti na postup rekonstrukce.
Najít při opravě Karlova mostu rovnováhu není lehké
Oprava mostu, za kterou by město mělo zaplatit přes dvě stě milionů korun, začala loni v srpnu. Je rozdělena na tři fáze, zatím probíhá první. Během ní se odstraňují příčiny případných poruch, tedy opravuje se dlažba, zábradlí a hydroizolace. Položení nové izolace proti vodě, aby most získal lepší odvětrání, a při zatékání se netrhalo zdivo, je také hlavním důvodem rekonstrukce. Teď je největším problémem sypající se kámen. Stavaři musí vyměnit daleko více kvádrů, než původně předpokládali. Most je více poškozen směrem k Malé Straně.
„Na první fázi naváže pečlivé zkoumání stavu, v jakém je kvádrový obklad mostu. Bude se zvažovat komisionálně kámen po kameni, který je nutné vyměnit, a který ne,“ vysvětluje průběh další třetiny rekonstrukce Josef Šulc. Třetí a poslední fáze by měla být dokončena v roce 2010. „Kombinují se tu dvě věci, jednak naprosto soudobé a moderní technologie a jednak naprosto tradiční kamenické a zednické řemeslo,“ říká památkář Šulc.
Dosavadní rekonstrukce - objevy i stížnosti
Archeologické průzkumy, které opravu doprovázejí, odkryly bok mostu u Malostranské mostecké věže. Na kamenech byly značky stejné, jako jsou na mostecké věži. Archeologové také objevili keramické střepy, některé pocházejí patrně z dob nejstaršího osídlení z 8. až 9. století.
Dosavadní průběh rekonstrukce se ale neobešel ani bez problémů. Památková inspekce ministerstva kultury prověřuje podezření bývalého zastupitele Prahy 1 Vladimíra Hrušky. Obává se, že se při opravě mostu vyměňuje více kamenů, než by bylo třeba. Domnívá se také, že dělníci při rozebírání zábradlí používají těžkou techniku, která kameny poškozuje. Inspekce ale zatím žádná pochybení neodhalila.
Karlův most už jednou opravou prošel - a to v sedmdesátých letech. Ta mu spíše ale uškodila a současným stavařům práci zkomplikovala. „Ta oprava opravuje v podstatě to, co se někde zanedbalo nebo i špatně opravilo v minulosti,“ potvrzuje Karel Drozd z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.