Praha - Velký pátek je věčným tématem v obou komorách Parlamentu. Politici se přou, zda má být tento den svátkem, či nikoli. Poslední návrh dokončili senátoři v lednu. O tom, jestli budou mít lidé o den delší velikonoční víkend, nyní rozhodnou poslanci. Ekonomové však mají proti volnému dni námitky. Znamenal by prý další hospodářské ztráty.
Na volný Velký pátek si lidé ještě počkají
Volný pátek ale někde funguje i bez zákona. Pro ženy ho zavedl třeba ministr pro místní rozvoj v demisi Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Velký pátek by měl být svátkem, protože alespoň jednou za rok bychom se měli zamyslet minimálně sami nad sebou,“ odůvodnil Svoboda.
Vzápětí kontroval další lidovecký ministr - Miroslav Kalousek: „Vydal jsem pokyn, podle kterého bez rozdílu pohlaví, rasy, náboženství, politické příslušnosti a sexuální orientace může každý zaměstnanec ministerstva, pokud bude chtít, opustit své pracoviště dnes po 14. hodině,“ uvedl ministr financí a dodal: „Spasitel světa visí na kříži, nevím, proč bych to neměl slavit prací.“
Češi by volno chtěli
Do vyhlášení Velkého pátku svátkem se však vkládají i sami občané. Internetovou petici s názvem „Vraťme Velký pátek mezi státní svátky“ podepsalo již více než 33 tisíc lidí. Signatáři argumentují hlavně tím, že zákon stanovuje 13 státních svátků a dnů pracovního klidu, ale volných dnů je ve skutečnosti pouze dvanáct. Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok totiž připadají shodně na 1. ledna.
Česká republika má v porovnání s některými jinými zeměmi v Evropě méně volných dnů. Například v Belgii jich mají čtrnáct a ve Španělsku dokonce osmnáct. Nejvíc volna ovšem mají v Norsku - mezi devatenáct volných dní patří jak Velký pátek, tak i Zelený čtvrtek.