Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má za sebou bilanční schůzku s vicepremiérem pro vědu Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). Vyzdvihl navýšení prostředků na výzkum a ocenil fungující spolupráci s průmyslem a dalšími odvětvími. Bělobrádek by měl do voleb dotáhnout novou metodiku hodnocení výzkumných organizací a také zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Výměnu lidoveckého ministra mu Sobotka nenavrhl.
Premiér hned na úvod tiskové konference chválil širokou spolupráci mezi vládou, průmyslem, vysokými školami a výzkumnými institucemi. „Podařilo se dosáhnout toho, že spolu komunikují všichni klíčoví hráči, kteří mohou přispět k rozvoji vědy, výzkumu a inovací. Jsem rád, že jsme se před třemi lety dohodli, že ve vládě bude vicepremiér, který bude mít tuto kompetenci na starosti,“ řekl po jednání s Bělobrádkem.
Výsledkem je podle něj i navýšení prostředků na výzkum a vývoj: „V roce 2017 by na tuto oblast mělo jít o šest miliard korun víc než v roce 2013.“ 600 milionů navíc půjde například na aplikovaný výzkum, grantová agentura si polepší o 400 milionů a Akademie věd o 250.
Daří se i na mezinárodní úrovni. Premiér zmínil především uzavření spolupráce s Jižní Koreou a německým Frauenhoferovým institutem, který ve světě podporuje aplikovaný výzkum a v horizontu dvou let by mohl v Česku otevřít své zastoupení.
Buduje se i síť vědeckých diplomatů. První zamířil v roce 2015 do Izraele. „Teď se bude vypisovat výběrové řízení do Ameriky, spolupracujeme významně s Německem,“ dodal Bělobrádek. Podle vicepremiéra je ale také potřeba vyřešit, jak udržet zahraniční vědce naopak v Česku: „Zatímco v některých zemích dostanete jako vědci trvalý pobyt do tří týdnů, u nás to trvá měsíce. Je to i otázka financování. To vše teď řešíme.“
Předsedu lidovců čekají do konce volebního období dva hlavní úkoly. Měl by dotáhnout zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací a také novou metodiku hodnocení výzkumných organizací. Věcný záměr nového zákona o podpoře výzkumu schválila vláda v srpnu. Podle Bělobrádka se aktuálně pracuje na paragrafovém znění, které chce kabinetu předložit po podrobné debatě s odbornou veřejností.
Na všechno tendr udělat nejde
Současné hodnocení výzkumných organizací oceňuje hlavně kvantitu a podle vicepremiéra se mu proto říká kafemlejnek. Nová metodika, která má začít fungovat od roku 2017, má vše změnit. Místo počtu vědeckých výstupů se bude nově posuzovat kvalita institucí jako celku. „Chceme jít cestou komplexního hodnocení kvality výzkumu v souladu s mezinárodními standardy,“ řekl vicepremiér.
Vědci ale také požadují změnu zákona o veřejných zakázkách. Některé věci se podle nich soutěžit nedají. „Když chcete přistát na Měsíci, tak těžko můžete tendrovat jeden rok. Kdyby to tak bylo, tak by tam NASA nikdy nepřistála,“ poznamenal vedoucí laserového centra Hilase Tomáš Mocek. Podobným problémem je i povinné zveřejňování dat v registru smluv. Firmy se často bojí vyzrazení obchodní strategie. „Jsem přesvědčený, že pokud by to byl neřešitelný problém, nastane změna v legislativě,“ řekl Bělobrádek.
Sobotkovi už zbývá jen schůzka s Babišem
Kromě vědy došlo i na témata vládní spolupráce. Výměnu lidoveckého ministra Sobotka Bělobrádkovi nenavrhl. Při předchozích schůzkách s šéfy jednotlivých resortů podle svých slov nezjistil tak závažné problémy, kvůli kterým by to bylo nutné. „Upozornil jsem ale na priority, které vidím na ministerstvu kultury i zemědělství,“ řekl premiér. Předsedu lidovců požádal, aby se svými ministry tyto priority projednal.
Sobotka dodal, že si schůzky s Bělobrádkem a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem nechal záměrně na závěr svého bilancování. S Babišem se sejde příští středu: „Logicky se nebavíme jen o jejich resortech, ale i resortech, které mají koaliční ministry.“ Zdůraznil také, že koaliční partneři musí do voleb těsně spolupracovat ve sněmovně, aby prosadili zbývající legislativu.
