Praha - Hlavní pozitivum projektu Příběhy bezpráví je především nabídka životních osudů a následná beseda s pamětníkem, jenž tomuto osudu čelil. „Musíme se připravit na svět bez pamětníků - v případě nejstarších dějin jsou to už staří pánové a staré dámy,“ vysvětluje přínos projektu, který nabízí vzpomínky těch, kteří tu dobu zažili, učitel dějepisu z Gymnázia Jižní Město Martin Formánek. Již posedmé je tak měsíc listopad věnován na školách projektu, který prostřednictvím filmů a následné diskuse s pamětníky připomíná dobu komunismu.
Přestože současnost ovlivňují moderní dějiny nejvíce, nepředstavuje podle učitele dějepisu Martina Formánka dvacáté století těžiště výuky dějepisu na základních ani středních školách. Problém je především v dvouhodinové dotaci předmětu.
Novodobé dějiny jsou navíc vyučovány v posledním ročníku střední školy, kdy studenti začínají řešit maturitní zkoušky a události druhé poloviny dvacátého století tak jsou často upozaděny. Jedinou cestu vidí v redukci staršího „zaprášeného“ učiva a věnování právě tohoto času novodobé historii.
Do projektu, který před sedmi lety vznikl jako nadšenecký pokus, se letos zapojilo kolem osmi set českých škol a rozšířil se také do zahraničí - například do Švédska. Měsíc filmů na školách je podle Karla Strachoty pouze tím nejviditelnějším projektem. Aktivity Příběhů bezpráví jsou celoroční a je jich celá řada. Kromě působení ve výuce se Příběhy bezpráví snaží mířít i do volnočasových aktivit žáků středních a základních škol.
Připravme se na svět bez pamětníků
Hlavní pozitivum projektu Příběhy bezpráví je především nabídka životních osudů a následná beseda s pamětníkem, jenž tomuto osudu čelil, říká dějepisář Martin Formánek. Studenty podle něho z dějepisu zajímá především dvacáté století. „Musíme se připravit na svět bez pamětníků - v případě nejstarších dějin jsou to už staří pánové a staré dámy,“ dodává.
Besedy se průměrně účastní asi šedesát až sedmdesát žáků, přičemž tento počet je také ovlivněn kapacitou prostor dané školy. Nikdy prý nebyl znát jakýkoli nezájem studentů, ba dokonce debaty s pamětníky probíhají i nad rámec stanoveného času. „Často vznikají i přátelství mezi pamětníky a konkrétní školou nebo třídou, a pak se následně navštěvují i během roku,“ říká šéf projektu Karel Strachota.
Strachota: Funkcionář KSČM přijde do školy lhát
Podle Strachoty bylo projektu zpočátku vytýkáno, zejména Komunistickou stranou Čech a Moravy, že rozeštvává generace. Děti prý přijdou ze školy domů a chtějí po svých rodičích objasnění jejich minulosti v období tehdejšího režimu. „Pokud chce rodič před svým dítětem obstát, tak by mu měl na tuhle otázku umět odpovědět,“ tvrdí Strachota.
Výběr hosta, s nímž budou studenti debatovat, je plně v kompetenci školy. Strachota by ale nedoporučoval zvát bývalého či současného funkcionáře KSČM, jelikož ten přijde do školy pouze lhát. Je pak prý potřeba, aby byl debaty přítomen i pedagog, jenž by měl možnost debatu názorově vyvažovat.
