Praha - Dobrovolný odchod ze života loni zvolilo 1 502 občanů ČR, což je o 48 víc než v roce 2009. Počet sebevražd tak sice loni rostl již třetím rokem po sobě, přesto je v posledních čtyřech letech sebevražd méně než kdykoli předtím. Sebevraždu mnohem častěji volí muži: na jednu ženu, která si v posledních letech vzala život, připadlo v posledních pěti letech téměř pět mužů. Nejvíc si lidé berou život v pondělí a nejčastěji volí oběšení. To jsou statistická data, která veřejnosti prezentoval Vladimír Polášek z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu. Zajímavostí je podle psychiatra Oldřicha Vinaře skutečnost, že zatímco dokonanou sebevraždu páchá pětkrát více mužů než žen, u pokusů je tomu naopak, třikrát více žen než mužů se pokusí vzít si život.
Sebevražd za posledních pět let ubývá, pokračuje tak trend již od roku 1970. Podle psychiatrů jsou za tímto trendem dostupnější antidepresiva a léčba. ČSÚ má data o počtu sebevražd od roku 1876, za celé toto období byl 2007 rokem s nejmenším počtem sebevražd – ze života dobrovolně odešlo 1 375. Nejvíce lidí si vzalo život v roce 1934 – mírně přes 4 007 lidí. V poválečném období připadá tento rekord na rok 1970 se zaznamenanými 2 824 případy.
Pomocí čísel také Polášek vyvracel některé mýty, které kolem sebevražd panují. Z jeho zjištění například vyplynulo, že počet zemřelých sebevraždou nerostl v období dějinných zvratů, jako byly roky 1948, 1968 a 1989. Sebevražd také nepřibývá na podzim, kdy se zhoršuje počasí a zkracuje den, ale naopak v jarních měsících. Z údajů od roku 1994 také vyplývá, že sebevraždy ubývají v prosinci. Neprokázalo se také, že by jejich počet narůstal o Vánocích. Naopak z průměrných údajů od roku 1989 vyplývá, že nejrizikovější den je v tomto směru 1. leden, tedy Nový rok.
Psychiatr Oldřich Vinař: „V 80. letech byla sebevražednost nejvyšší, vysoká byla například nejenom v Československu, ale i v Maďarsku, kde je vyšší i dnes. Jinak nejvyšší je v Rusku, Bělorusku a Litvě, kde to pravděpodobně souvisí s nejčastější příčinou, což je alkohol a kriminalita.“
Psychiatr Vinař vyloučil, že je deprese rizikový faktor pro to, aby si člověk vzal život: „Samotná deprese není tak přesně spojena s počtem sebevražd jako jiné příčiny,“ tvrdí ve Studiu ČT24 Vinař s tím, že ještě více než alkohol zvyšuje riziko sebevražd patologické hráčství. Nejvyšší počet sebevražd je totiž ve Spojených státech, v Las Vegas. S gamblerstvím pak přímo souvisí zadluženost a také drogy.
Zajímavostí podle Vinaře je též skutečnost, že zatímco dokonanou sebevraždu páchá pětkrát více mužů než žen, u pokusů je tomu naopak, třikrát více žen než mužů se pokusí vzít si život. Nejméně sebevražd je ve státech, kde hlavní slovo má náboženství, a to bez ohledu na to, jak silné jsou tyto země ekonomicky.
Sebevražednost až na některé výjimky roste s věkem, nejvyšší je u mužů nad 85 let. Nejvíc sebevražd se odehraje v pondělí a muži i ženy nejčastěji volí oběšení. Po provaze sáhnou dvě třetiny mužských sebevrahů a téměř polovina žen. Další způsoby odchodu ze života se už u mužů i žen liší. Asi desetina mužů se zastřelí, téměř čtvrtina žen se raději otráví. Počet sebevražd klesá o víkendech. Nízká sebevražednost je na jižní Moravě a na Vysočině. Naopak vysoká je například na severu Moravy.
Z čísel se dá vyčíst, kdo je sebevraždou nejvíc ohrožen. Podle statistik je to muž lehce po padesátce. Má základní vzdělání, žije na severu Moravy. Způsob sebevraždy oběšení, a to v pondělí v jarních měsících.
Statistici evidují pouze dokonané sebevraždy, čísla o sebevražedných pokusech nemají k dispozici. Nicméně Polášek na tiskové konferenci uvedl, že od lidí z praxe má odhady, že na jeden pokus o sebevraždu u mužů připadají tři pokusy u žen. Podle psychiatrů je nutné hrozbu sebevraždy brát velmi vážně. Až 60 procent lidí, kteří o ní často mluví nebo na ní myslí, se o ní minimálně pokusí.
ČSÚ uspořádal tiskovou konferenci u příležitosti zítřejšího vydání publikace ČSÚ k sebevraždám v letech 2006 až 2010. Navíc 10. září byl světový den prevence sebevražd.
