Cheb - Chebsko a Sokolovsko dnes zasáhlo další zemětřesení, nyní o síle 4,3 stupňů Richterovy stupnice. Otřesy byly výrazně znát už v noci, ještě silnější chvění země zaznamenaly přístroje po 10:00. Jde o nejsilnější otřesy v Česku od přelomu let 1985/1986, kdy dosáhlo síly 4,8 stupně Richterovy škály. Síla nočních otřesů byla 3,9 stupně Richterovy stupnice. Zemětřesení na Chebsku zaznamenali seizmologové již v noci na středu, kdy otřesy dosáhly síly 2,5 stupně Richterovy škály.
Na Chebsku se dnes opět otřásla země
Při zemětřesení lidé slyšeli hluboké dunění, ve vitrínách cinkaly skleničky. Otřesy způsobily trhliny na domech, vážné škody ale v regionu pravděpodobně nevznikly. Podle seizmologů by se mohly otřesy opakovat, neměly by ale přesáhnout sílu pěti stupňů Richterovy stupnice.
Josef Horálek
„Oblast byla vulkanicky aktivní ještě před 3000 lety, což je z geologického hlediska včera.“
Otřesy půdy zaznamenaly přístroje na Chebsku už od počátku týdne. „V pondělí měly sílu do dvou stupňů, v noci na dnešek pak šlo o pět otřesů nad dva stupně stupnice,“ upozornil Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
Podle něj je to od roku 2000 nejsilnější zemětřesná aktivita v této oblasti. „I když je zde aktivní oblast a občas se záchvěvy objevují, takové množství otřesů a takové síly tu od roku 2000 nebylo,“ řekl Horálek.
Zemětřesení, která vznikají posunem bloků, na které tlačí plyny, jsou na Chebsku relativně častá. Podle Horálka ale charakteristika podloží na Chebsku neumožňuje, aby otřesy dosáhly větší síly než pět stupňů. I to by ale způsobilo škody na domech. „Seizmická energie se zde neuvolňuje ve formě jednoho silného otřesu, ale v sérii mnoha malých otřesů, takzvaných zemětřesných rojů. Od 6. října jsme jich zaznamenali přes 6000 tisíc,“ dodal Horálek.
Historická zemětřesení v západních Čechách
Seizmická aktivita na Chebsku má periodický charakter a po asi desetiletém období se stupňuje. Charakteristické jsou pro ni nepříjemné zvukové efekty, které připomínají průjezd těžkotonážního vlaku nebo tanku. Poslední velké zemětřesení zasáhlo tuto oblast na přelomu let 1985 a 1986. Tehdy šlo o otřesy o síle 4,7 stupně, při kterých už praskaly zdi, padaly komíny a vznikaly další škody.
Nejstarší záznamy o zemětřeseních v západních Čechách sahají až do středověku, spolehlivější údaje o jejich počtu a intenzitě jsou známy z posledních 200 let. Přesnější makroseizmická pozorování byla na celém našem území systematicky zaznamenávána od konce 19. století.
Významnou roli sehrála zemětřesná aktivita na počátku 20. století (1903 a 1908), která představuje pravděpodobně délkou svého trvání i silou otřesů dosud nejvýraznější řadu západočeských zemětřesení.
Ve druhé polovině 20. století došlo v západních Čechách několikrát k oživení zemětřesné aktivity. Mezi silnější zemětřesné roje, které byly pocítěny místními obyvateli, patří roje z podzimu 1962, ze zimního období let 1985-86 a 1997 a z podzimu 2000.
Chebsko - oblast zemětřesení
Západní cíp našeho území spolu se sousedními částmi Saska (Vogtland) a Bavorska, ohraničený přibližně městy Kraslice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Marktredwitz, Selb a Plauen, je znám častým výskytem slabších zemětřesení. Zemětřesení se zde zpravidla vyskytují v sériích, tzv. rojích, kdy v období několika dnů až měsíců dojde ke stovkám až tisícům otřesů, z nichž jen některé je možné pocítit. Mezi jednotlivými zemětřesnými roji bývají období klidu trvající několik let. První dochovaná zpráva o západočeských zemětřeseních pochází již z 16. století.
GALERIE
Prasklina po zemětřesení v západních Čechách