Mohl Hamáček schválit Filipovu cestu do Ruska? On tvrdí, že ano

Praha - Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) vysvětloval poslancům z organizačního výboru okolnosti sporné cesty místopředsedy Vojtěcha Filipa (KSČM) do Ruska. Tu totiž neschválil organizační výbor, ale jen Hamáček jako šéf sněmovny. Dnešní jednání bylo uzavřené, Hamáček po jeho skončení řekl, že nepřekročil své pravomoci, když cestu schválil. Bývalá předsedkyně sněmovny a členka výboru Miroslava Němcová k tomu uvedla, že Hamáček uznal, že jde o citlivou záležitost a považuje to za svou chybu. Hamáček ale tuto interpretaci v reakci odmítl, slovo chyba prý neřekl.

Filip odjel do Moskvy na pozvání Sergeje Železňaka, který je na sankční listině EU i USA – sněmovna se proto následně od cesty distancovala.  

„Jsem přesvědčen o tom, že jsem nepřestoupil kompetence, které mám,“ uvedl před novináři Hamáček. Nikdo to podle něho nezpochybnil. Výbor podle něho debatu o této záležitosti ukončil, a to bez usnesení.  

Bývalá předsedkyně sněmovny a členka výboru Miroslava Němcová po jednání uvedla, že šéf dolní komory uznal, že jde o citlivou záležitost a považuje to za svou chybu. Jeho obhajobu pokládá „za chytristiku“: zahraniční aktivity totiž většinou schvaluje výbor, pravomoc předsedy sněmovny se vztahuje v podstatě na neodkladná rozhodnutí. „Pan předseda první závěr řekl, že je člověk, který se rád poučí ze svých chyb, a že toto považuje za svou chybu. A že v budoucnu, pokud bude cítit nějaký podobný případ citlivosti, jako byla tato, určitě nebude postupovat stejně,“ řekla novinářům Němcová.  

Hamáček ale na tato slova reagoval tiskovou zprávou, podle které prý slovo chyba nevyřkl. „Pokud někdo má slova nepochopil, ohrazuji se proti tomu, aby je jakkoliv dezinterpretoval,“ napsal. Podle stenozáznamu, který šéf sněmovny přiložil, při zasedání výboru řekl, že se snaží vzít si z každé situace „poučení“ a slíbil, že bude přistupovat ke schvalování zahraničních cest obezřetněji.

Debata se odehrávala i o úhradě Filipovy listopadové cesty. Pozval ho totiž protějšek ze Státní dumy Sergej Železňak, který je kvůli anexi ukrajinského Krymu na sankční listině Spojených států a Evropské unie. Hamáček k tomu uvedl, že o cestě rozhodl v souladu s jednacím řádem a dalšími zákony, z toho důvodu bude hrazena ze sněmovního rozpočtu. Němcová ale uvedla, že předsedu sněmovny požádala o právní stanovisko. Pokud by odporovalo jeho přesvědčení, měl by s ním podle ní výbor seznámit příště.

Filip prý v Moskvě hájil zájmy českých firem

Řadu poslanců Filipova cesta pobouřila, dozvěděli se o ní navíc až z médií. Sněmovna se následně od cesty distancovala a přijala usnesení, že Filip dolní komoru v Rusku nereprezentuje. Sám Filip pak cestu po návratu obhajoval tak, že jel do Moskvy kvůli českým firmám, které s Ruskem obchodují. Výrobci se podle něj obávali, že Rusko by si v reakci na uvalené sankce mohlo zajistit dodávky zboží z domácích zdrojů nebo od firem, které pracují ve státech, jež se k sankcím nepřipojily. 

Právě z toho důvodu, že je Sergej Železňak na sankčních listinách, se podle Filipa po konzultaci s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) rozhodlo, že česká delegace bude co nejužší. „Zatím žádná unijní země nevyslala širší delegaci, bylo proto potřeba návštěvu konat v co nejužším formátu,“ dodal. To byl podle Filipa také důvod, proč zahraniční cesta nebyla projednaná na zasedání organizačního výboru, ale povolil ji nakonec jen Hamáček.  

Šéf sněmovny pak v Událostech, komentářích uvedl, že za kritikou Filipovy cesty stála pouze snaha zdržet jednání Poslanecké sněmovny. Proběhlo podle něj pouze jednání s ruskými poslanci, které Filip avizoval, a Rusko jeho cestu propagandisticky nezneužilo. „Kauza nevznikla kvůli cestě Vojtěcha Filipa do Moskvy, ale proto, že celá pravicová opozice, zejména TOP 09, potřebovala důvod, proč zbrzdit jednání sněmovny.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...