Počty personálu, jeho odbornost, ale i nutné technické vybavení a velikost prostor. Zařízení sociálních služeb by měla mít podobně jako nemocnice jasně stanovené minimální podmínky, za kterých mohou fungovat. Zákonem daný technický a personální standard péče by podle ministerstva práce a sociálních věcí měl zvýšit její kvalitu i bezpečnost klientů v domovech. Resort tak reaguje i na doporučení ombudsmanky Anny Šabatové, která podmínky pro registraci těchto zařízení kritizovala.
Ministerstvo chce definovat minimální standard pro zařízení sociálních služeb
Zařízení sociálních služeb mají mít stanovený minimální standard (zdroj: ČT24)
Jednotlivá zařízení se totiž značně liší v kvalitě poskytované péče: „Tam bylo pásmo od těch horších k těm nejlepším. A standard má zajistit, aby se ti horší mohli posunout aspoň k průměru,“ vysvětluje veřejná ochránkyně práv.
Každé zařízení podle typu péče by mělo mít jasně daný minimální počet pečujících lidí na počet lůžek, velikost prostor a technický provoz objektu. Ministerská vyhláška má dát také jasné parametry pro velikost nebo vybavení pokojů, vhodný přístup do koupelny nebo třeba regulaci teploty.
„Hlavní důvod, proč ty změny chystáme, je bezpečnost klientů sociálních služeb, aby měli dostatečné zázemí například hygienické, aby o ně byla trvalá péče v adekvátním počtu pracovníků,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.
„V návrhu změny standardu je například i to, kolikrát by měl domov nabízet lidem akce mimo zařízení, což je také jistým měřítkem kvality,“ dodává Gabriela Olejníková z Centra ošetřovatelské a sociální pomoci Prahy 10. Tam se o dvacítku lidí s různým typem demence a Alzheimerovy choroby stará 13 lidí. Na výlety prý vyrážejí pravidelně.
Obmudsmanka proti neregistrovaným domovům důchodců
Úřad ombudsmanky našel řadu pochybení u neregistrovaných domovů důchodců: šlo o omezování svobody klientů, dávkování léků bez dozorů nebo neodborný personál. Právě proto se ombudsmanka obrátila na vládu s usnesením, které má zlepšit kvalitu sociálních služeb.
Červený Újezd a Domov na kopci v prostoru bývalých kasáren nebo Kunštát a Centrum komplexních služeb, které sídlilo nad místní diskotékou. To jsou podle ombudsmanky příklady zařízení, kde s klienty špatně zacházeli. Obě zařízení už skončila a úřady pro klienty našly náhradní bydlení. Podle Šabatové by se stejně mělo postupovat i v dalších problémových domovech.