Michaláková pravomocně přišla o práva k dětem. Norský soud její odvolání ani neřešil

Nahrávám video

Norský soud se odmítl zabývat odvoláním Češky Evy Michalákové proti rozsudku, který ji letos v červnu zbavil rodičovských práv k jejím dvěma synům. Rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Podle premiéra Bohuslava Sobotky má Michaláková mimořádnou podporu českého státu.

Odvolání Michalákové řešil Krajský soud v Oslu, který zamítavé rozhodnutí vynesl toto pondělí. Odvoláním se, podle informací Českého rozhlasu, odmítl zabývat, protože pro projednání případu prý neshledal důvody. 

„Krajský soud v Oslu se domnívá, že zbavit paní Michalákovou rodičovských práv za to, že případ medializovala, je naprosto správné, a vlastně okresní soud chválí a zcela se s ním ztotožňuje,“ sdělil rozhlasu advokát Michalákové Pavel Hasenkopf.

Nahrávám video

Poslankyně a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková (TOP 09) řekla ČTK, že považuje medializaci případu jako jediný důvod odmítnutí vrátit děti za nepřípustný. „Odporuje to například tomu, co jsme slyšeli od paní velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové,“ poznamenala.

Právník Michalákové: Nečekali jsme, že norské úřady uznají chybu

Michaláková Českému rozhlasu řekla, že aktuální rozhodnutí pro ni bylo do jisté míry překvapením. Doufala, že justice alespoň jednání nařídí a věcí se bude řádně zabývat. „Nechápu, jak mohou být Norové tak bezohlední a nebrat vůbec v úvahu právo biologických rodičů,“ uvedla Michaláková.

Hasenkopf řekl, že neočekával od žádné norské instituce, že by uznala chybu v tomto případu. „Nečekali jsme ale, že to udělají tak brutálním způsobem, že vůbec nenařídí jednání a smetou to ze stolu,“ doplnil. Soud se podle něj odmítl případem zabývat přesto, že strana Michalákové uvedla řadu nových vážných pochybení.

Připomněl také, že okresní soud vůbec nepřihlédl ke stanovisku českého ministerstva zahraničí, které upozorňovalo na porušení práv rodiny.

Rodina ještě podá dovolání k norskému nejvyššímu soudu, ale zvrat Hasenkopf nepředpokládá. „Musíme to udělat, abychom vyčerpali všechny možnosti v Norsku a mohli se pak obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku,“ řekl. Očekává, že nejvyšší soud by mohl rozhodnout za tři až pět měsíců.

Případ nejspíš zamíří k Evropskému soudu pro lidská práva

Hasenkopf i Chalánková uznali, že dokončení procesu v Norsku je hlavně cestou, jak se dostat k soudu ve Štrasburku. „K tomu to směřuje. Možná nám to krajský soud svým rozhodnutím spíše urychlil,“ poznamenala Chalánková.

Hasenkopf počítá s tím, že premiér Bohuslav Sobotka slní svůj slib a Česká republika rodinu u Evropského soudu pro lidská práva podpoří. Premiér v pátek oznámil, že s podporou počítá. Stát se podle něj v případu angažuje mimořádným způsobem a poprvé byl účastníkem podobného řízení. 

„Byli jsme účastníkem při řízení na prvním stupni, byli jsme účastníkem i před odvolacím soudem v Norsku a teď je důležité, aby paní Michaláková vyčerpala všechny prostředky, které může využít v rámci norského justičního systému, pak je možné přijít do Štrasburku,“ dodal Sobotka s tím, že stát se s rozhodutím norského soudu seznamuje.

Nyní jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida norská sociální služba české matce a otci odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se ale nepotvrdilo. Soud však tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. 

Letos v červnu norský soud Evu Michalákovou zbavil rodičovských práv k jejím synům. Současně zakázal matce i otci stýkat se s chlapci.

Adopci mladšího hocha soud ale nepotvrdil a otci rodičovská práva ponechal. Podle Hasenkopfa je nepotvrzení adopce mladšího syna důsledkem podpory, který matce vyjádřilo české ministersto zahraničí.

Norská strana se k případu od počátku nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 16 mminutami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 2 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 9 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 10 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 12 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...