Mezi mladými roste zájem o podnikání, zaměstnanecké smlouvy je prý svazují

Zájem o podnikání mezi mladými vloni meziročně vzrostl o patnáct procent. Do byznysu se v roce 2023 vrhlo třináct tisíc lidí ve věku mezi osmnácti a dvaceti lety. Ukazují to data ministerstva průmyslu a obchodu. Někteří z čerstvých živnostníků jsou ale ještě mladší a s podnikáním začínají už při škole. Nezletilí, kteří by rádi s byznysem začali před osmnáctými narozeninami, se mohou nechat soudem zplnoletit.

Ještě předtím, než sfoukl osmnáct svíček na dortu, se chtěl byznysu začít věnovat sedmnáctiletý Jakub Miovský. Na rozjezd firmy si našetřil z kapesného a prodeje nenošeného oblečení. „O podnikání se zajímám od čtrnácti let, aktivně jsem začal podnikat až s povolením soudu, což bylo v šestnácti letech. Celý proces zabral zhruba tři měsíce,“ vzpomíná na své začátky mladý podnikatel.

V současnosti podniká v sektoru prodejních automatů a investuje do whisky, sběratelských tenisek nebo třeba lega. Student obchodní akademie se do podnikání pustil s jasnou vizí. „Chci od života trochu víc, svobodu a nebýt svázaný na nějakém místě, kde vlastně vůbec nechci být,“ vysvětluje Miovský.

Že podobně jako on přemýšlí i řada dalších mladých lidí, potvrzují i experti na trh práce. „Řada mladých netouží stát se hned po škole zaměstnancem. Mladí jsou odhodlanější rozjet své projekty. To je velký rozdíl proti zbytku populace. Tam totiž platí, že čím jsou lidé starší, tím více klesá zájem o podnikání,“ upřesňuje analytik finančního trhu Jiří Cihlář.

Volná živnost i řemeslo

Podmínkami pro nezletilé, kteří se chtějí nechat u soudu kvůli podnikání zplnoletit, je věk nejméně šestnáct let a prokázání schopnosti se sám uživit. Zapotřebí je i souhlas zákonného zástupce. V ostatních případech je to možné jen z vážných důvodů v zájmu nezletilého.

Podle statistiky ministerstva spravedlnosti od roku 2014 využilo tuto možnost 194 náctiletých, z toho patnáct žádostí soud neuznal.

Vloni začalo na základně živnostenského oprávnění podnikat přes třináct tisíc lidí ve věku do dvaceti let. Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu nejčastěji zakládají volnou živnost, tvoří sedmdesát procent ze všech takto nově vzniklých živností. Podnikající díky tomu nemusí prokazovat žádné odborné ani jiné způsobilosti. Zájem ale mladí mají také o řemeslné živnosti. Nejčastěji podnikají ve výrobě, instalacích, montážích nebo kadeřnictví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.