Praha − Je to asi největší i nejvíc zamotaný spor o církevní restituce. Řád Maltézských rytířů žádá o vydání pozemků, které zabírají půlku pražské části Březiněves. Ta ovšem proti jejich navrácení protestuje – dnes zahrnují park, dětské hřiště a obec navíc plánuje školu. Cenná jsou ale hlavně pole, přes které má vést dálnice. Celkově tak cena území činí asi osm miliard korun. „Máme klíčový dokument ministra zemědělství o tom, že se konventu kněží vyvlastňuje majetek, ale to rozhodnutí je z 24. února 1948,“ zdůrazňuje starosta MČ Praha-Březiněves Jiří Haramul (nestr.), proč pozemky řádu nenáleží. Zákon o církevních restitucích totiž jako klíčové datum klíčové pro vydávání stanovil až na den následující. Jak se spor vyvíjí, zjišťovala Aneta Snopová z Reportérů ČT.
Březiněves, městská část na severním okraji Prahy, má rozlohu zhruba tři sta hektarů. Maltézští rytíři zde na základě zákona o církevních restitucích usilují o sto šedesát sedm hektarů pozemků. „V územním plánu jsou určeny například na výstavbu školy a školky…, tady by měl procházet pražský okruh, stavba 519, a ostatní jsou podle plánu rozčleněny na různé využití,“ ukazuje satrosta Jiří Haramul. Je sice přesvědčený, že dokument ministerstva zemědělství území zaručuje Březiněvsi, radnice městské části se ale dle něho přesto snaží, aby nárok co nejlépe podložila. A to už patnáct let.
Reportéři ČT pátrali, na základě čeho dnešní představitelé Řádu Maltézských rytířů o navrácení majetku žádají. Ti se ale vyjádřit odmítli. „Žádost o navrácení 167 hektarů považujeme jednoznačně za oprávněnou. My jsme žádali jenom ty věci, který nám byly ukradeny komunisty,“ uvedl již dříve v médiích kancléř českého velkopřevorství Johannes Lobkowicz.
Loňský rok a restituce:
- stát v roce 2014 vydal 23 639 pozemků, tedy necelou čtvrtinu celkem požadovaných, a 403 staveb.
- největší podíl vydaných pozemků, a to přes 10 000, tvoří zahrady, louky a pastviny.
- k celkem vydanému majetku je třeba připočítat 119 pozemků, pět staveb a dva kusy movitého majetku, které byly vydány ještě o rok dříve.
- zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi začal platit 1. ledna 2013.
- církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5000 a týkaly se více než 100 000 pozemků, téměř 2000 staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl. Nejvíce žádostí dostaly Lesy ČR a Státní pozemkový úřad.
O osudu majetku nejspíš rozhodne až soud
Komu pozemky v Březiněvsi náleží, posuzuje nyní Státní pozemkový úřad (SPÚ). Pokud vydání potvrdí, jeho verdikt je konečný, takže městská část s tím už nic nenadělá. Když je ale nevydá, Maltéžští rytíři se můžou odvolat k soudu. „Pokud existuje jakýkoli spor a jakákoli pochybnost o vydávání majetku církví, řádu a podobně, pak soud je správnou instancí, která by měla rozhodnout,“ konstatuje k tomu církevní historik Jaroslav Šebek.
Bývalý šéf SPÚ přitom vydání pozemků nedoporučil. „Já jsem to vnímal jako jednu z nejsložitějších restitučních kauz vůbec. Měl jsem dvě pochybnosti, jednak ten dokument z 24. února 1948, pak ale i skutečnost, že tehdejšího převor řádu Franz Verner Bobe byl uznán kolaborantem. To znamená, že zde byla možnost, že se na majetek vztahovaly takzvané Benešovy konfiskační dekrety,“ vysvětluje své tehdejší rozhodování Petr Šťovíček. Kvůli Benešovým dekretům přitom už řádu odmítly vydat pozemky Lesy české republiky, které s ním v současnosti vedou dva soudní spory.
„Franz Verner Bobe byl jedním z nejhorších konfidentů gestapa, který je přímo odpovědný za smrt mnoha lidí,“ podotýká k dotyčnému převoru historik Šebek, jedním dechem ale dodává, že „z jednoho otřesného lidského osudu nelze vyvozovat kolektivní zodpovědnost všech maltézských rytířů“, protože se tak nechovali všichni. „Naopak, on donášel i na svoje spolubratry,“ upozorňuje Šebek s tím, že samotný řád nebyl po válce jako kolaborantský uznán, a obdržel část majetku zpět.
Informační vakuum
Situace tak zůstává zamotaná - současné vedení SPÚ, v jehož kompetenci je finální rozhodnutí, se k celé kauze odmítlo vyjádřit. Pouze uvedlo, že nemůže zveřejňovat informace o probíhajícím řízení. Největší církevní restituční kauzu současnosti nechce komentovat ani nadřízený SPÚ, ministr zemědělství, Marian Jurečka. Deklaroval, že do rozhodnutí úřadu nebude zasahovat.
Požadované pozemky jsou dvojího druhu
Kromě sto dvaceti hektarů státních pozemků (modře), které podléhají zákonu o církevních restitucích a o jejichž vydání teď rozhoduje SPÚ, žaluje u soudu Řád Maltézských rytířů městkou část Březiněves také o padesát hektarů pozemků obecních (červeně) v centru této městské části.
Starosta Březiněvsi ale informační vakuum považuje za tristní. „My se tam chodíme ptát, předkládáme další doklady, ale nikdo s námi nekomunikuje o tom, jak probíhá řízení, co můžeme očekávat,“ popisuje Haramul. „Máme oprávněné pochybnosti, zda může úředník tohoto úřadu rozhodnout o majetku za osm miliard o katastrální rozloze půlky obce,“ dodává s tím, že městská část proto i nadále usiluje o to, aby případ definitivně posoudil nezávislý soud.
Řád maltézských rytířů
Patří mezi rytířské duchovní řády. Vznikl v 11. století na území křesťanského Jeruzalémského království ve Svaté zemi. Byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Jako Řád maltézských rytířů je označován od svého působení na Maltě, kterou mu věnoval císař Svaté říše římské Karel V. v roce 1530. Členové se dělili do třídy bojových rytířů, kněží a bratří ošetřovatelů.
Dnes se řád věnuje převážně charitativní činnosti, známá je například jeho Maltézská pomoc. V Čechách je také usazen od středověku, „patřil mezi nejváženější, jeho příslušníky byla celá řada vynikajících osobností, především z řad vysoké aristokracie,“ říká historik Ladislav Županič.
