Útoky proti Židům v současné Evropě nevycházejí jen z muslimských komunit nebo od radikální pravice či levice, ale nepřímo k nim přispívá i levice liberální. Upozornil na to ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát, který byl hostem pořadu Interview ČT24. „Intelektuální antisemitismus se projevuje ve zběsilém antiizraelismu,“ konstatoval. Jako příklad uvedl rozhodnutí EU o povinném značení zboží ze západního břehu Jordánu. Pavlát dále upozornil, že migrační vlna může přispět k růstu animozity vůči Židům v Evropě. Uprchlíci totiž přicházejí z oblastí, kde jsou protižidovské nálady nesmírně silné.
Leo Pavlát: Migrační vlna může přispět k nárůstu protižidovských nálad v Evropě
Na šoa (holocaust) se v židovském prostředí vzpomíná stále. 27. leden je ale podle Pavláta důležitý tím, že výročí osvobození Osvětimi i téma holocaustu připomíná širší veřejnosti. „Zvlášť letos si nelze neuvědomit, že toto výročí je spojeno s bezprecedentním ohrožením židovské komunity v Evropě. A to je strašné zjištění,“ řekl Pavlát.
Lidem v nouzi je třeba pomoct, současně ale nelze ignorovat případná rizika
V souvislosti s uprchlickou vlnou Pavlát upozornil na varování bezpečnostních analytiků a připomněl výrok Angely Merkelové z tohoto týdne. Německá spolková kancléřka se zhrozila nad mírou protižidovské averze v prostředí, ze kterého uprchlíci přicházejí.
„Bohužel, jsou to části světa, kde jsou protižidovské sentimenty nesmírně silné, dokonce kultivované po celé generace. A podle mě je zcela namístě obava, že emigrační vlna může přispět k růstu animozity vůči Židům v Evropě,“ řekl.
Proti Židům útočí i liberální levice
Největší nebezpečí hrozí Židům v současné Evropě v zemích s velkými muslimskými komunitami. Kromě Francie, Belgie a Nizozemska připomněl Pavlát i Švédsko, konkrétně město Malmö. Odtamtud se podle něj Židé ve velkém stěhují právě kvůli početné mulimské komunitě.
Pavlát dále připomněl útoky vůči Židům od evropské extrémní pravice i levice. „Poněkud se ale zapomíná, že je zde taky intelektuální antisemitismus liberální levice. Ta působí velice silně v politickém, mediálním, univerzitním životě. A tento antisemitismus se projevuje ve zběsilém antiizraelismu, který se kryje za antisionismus,“ uvedl Pavlát. Podle něj to přispívá i k nárůstu antisemitských nálad vůči Židům, kteří v Evropě žijí.
Kritizovat Izrael ještě neznamená antisemitismus
Pavlát si je vědom, že kritika Izraele neznamená antisemitismus. „Izrael má nejvíc kritiků doma. Je to demokratická země s lidskoprávními organizacemi. Zcela jistě je i co kritizovat,“ uvedl.
„Antisemitismem se to stává v okamžiku, a toho jsme v liberálním intelektuálním prostředí evropské levice svědky, kdy se stát Izrael démonizuje, kdy je mu měřeno dvojím metrem, jinak než dalším národům. Často za tím je, už okrajověji, snaha delegitimizovat Izrael jako takový, jako stát.“
Konkrétním příkladem je podle Pavláta nedávné opatření Evropské unie o značení produktů ze západního břehu Jordánu. „To je přesný příklad dvojího metru, protože toto EU neuplatňuje vůči žádné jiné zemi, ačkoli by mohla. Podobně má třeba Maroko obsazenou severní Saharu nebo existuje turecká enkláva na Kypru,“ připomněl.
Nabídka na vystěhování do Ruska je jen propaganda Putina
Budoucnost Židů v Evropě se podle Pavláta odvine od panující atmosféry. „Pokud přes všechna prohlášení politiků budou v Evropě pokračovat útoky proti Židům, pokud to bude podporováno antisemitským antiizraelismem, může být situace pro Židy v Evropě hrozivá,“ řekl.
Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se Židé odstěhovali do Ruska, nelze podle Pavláta brát vážně. „Je to směšné, je to propagandistický tah. Putin se Západu svým způsobem vysmívá. Dává najevo, že Rusko je v pořádku a Západ v pořádku není. Je to šťouchanec, který nikdo nemůže brát vážně.“
Lidem z okraje společnosti dává internet netušené možnosti
„Každá společnost má svůj okraj a na něm se pohybují xenofobové, rasisté. Tu kvůli barvě pleti, tu kvůli náboženství, kvůli jiným důvodům. V době, kdy je svět mediálně naprosto otevřen, mají bohužel netušené možnosti. Podle mě se potom jeví, že jsou mocnější a silnější a vlivnější, než jaká je skutečnost,“ řekl Pavlát.
V konspiračních teoriích a v myslích zmatených a nenávistných lidí podle něj stále rezonují myšlenky Adolfa Hitlera: „Totiž že proti tvořivé rase lidí, kteří budují, organizují, jsou solidární a lidstvu prospěšní, stojí skupina lidí, národ, Židé, kteří jsou naopak parazitující, rozkladní, ničiví, a že toto je téměř až metafyzický střet o to, komu bude svět patřit,“ připomněl Pavlát.
Dodal, že antisemitismus byl přitom dřív jen lokální záležitostí a před druhou světovou válkou vycházel z místní politiky a dějin. „V současnosti je globální, antisemitskou propagandu můžete šířit webem, přes Facebook a diskuse. A to i do zemí, kde o Židech – obrazně řečeno – ani nikdy neslyšeli.“