Praha – Používání konopí k léčebným účelům obstálo na dílčím stupni legislativního procesu, pokud úspěšně projde celým, bude možné ho legálně pořídit na lékařský předpis. Počítá s tím poslanecká novela zákona o léčivech, kterou dnes sněmovna v prvním kole podpořila. Do lékáren by měli konopí dodávat licencovaní výrobci a pěstitelé. Předlohu nyní před dalším schvalováním projedná také sněmovní zdravotnický výbor.
Pod novelou jsou podepsaní poslanci ze všech sněmovních stran v čele s předsedkyní dolní komory Miroslavou Němcovou (ODS). Šéfka sněmovny zdůraznila, že novela má umožnit „pouze striktně léčebné využití konopí pro některé závažné stavy nemocných“ a v žádném případě neznamená legalizaci marihuany.
Konopné přípravky se už využívají při léčbě artrózy a revmatismu, pomáhají i epileptikům. Konopí by podle Němcové ulevilo od bolesti lidem s rakovinou, Parkinsonovou chorobou, roztroušenou sklerózou, atopickým ekzémem nebo lupénkou. V případě odmítnutí novely si tito lidé budou konopí stejně pěstovat nebo nelegálně kupovat, podotkla Němcová. Poslanec ODS Igor Svoják připomněl petici za legalizaci marihuany k léčebným účelům, kterou podepsalo kolem 40 tisíc lidí. Uvedl také, že k léčebnému využití je už možno užívat opium.
Ve sněmovně se dnes také rozhořel spor o odklad dalšího projednávání novel zákonů, které rozšíří pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura neuspěl s návrhem vyřadit je z programu nynější schůze. Poslanci zamítli i další jeho návrh vypustit z pořadu volbu nového prezidenta NKÚ. Ústavní novela a novela zákona o NKÚ leží ve sněmovně už rok. Zatím byly projednány v prvním čtení a ve výborech. Koalice se ale na rozsahu rozšíření kompetencí ještě nedohodla. Stanjurův návrh na vyřazení bodů kritizovala opozice. „Nevím, na co na organizačním výboru děláme program,“ uvedl předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Šéfka poslanců Věcí veřejných Kateřina Klasnová se zase tázala, proč koalice brání rozšíření pravomocí NKÚ. „Mělo by to být v zájmu této protikorupční vlády,“ poznamenala.
Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) řekla, že obě novely by měly být zařazeny na další sněmovní schůzi. V koalici je podle ní shoda na tom, že NKÚ bude kontrolovat obce a kraje a blízko je dohoda o dalším rozšíření pravomocí. Pozměňovací návrhy výborů podle Peake nejsou ideální, ministerstvo spravedlnosti by mělo připravit nové. Stanjurův návrh ale nakonec neuspěl. Stejně dopadla i Klasnová, která navrhovala, aby se o předlohách jednalo už dnes.
Poslanci taktéž hladce schválili smlouvu o připojení Chorvatska k Evropské unii. Senát souhlasil s dohodou již dříve, nyní chybí už jen podpis prezidenta. V dolní komoře pro smlouvu hlasovalo 151 ze 164 přítomných zákonodárců, proti nebyl nikdo. Budoucí členství Chorvatska, které je pro Čechy tradičně významnou turistickou destinací, musejí ratifikovat všechny současné členské státy EU. Podle smlouvy o přistoupení by se tato země někdejší Jugoslávie měla stát osmadvacátým členským státem unie k 1. červenci příštího roku. Smlouva mimo jiné uvádí, že Chorvatsko bude mít 12 poslanců v Evropském parlamentu, dokument upravuje také hlasovací poměry v Evropské radě a Radě EU. Smlouva pojednává i o finančních záležitostech a o různých přechodných obdobích. Přechodná období se týkají například volného pohybu lidí, zboží a kapitálu, dále zemědělství, daní a životního prostředí.
Rodiče by mohli ještě pět let dávat dítě do diagnostického ústavu
Sněmovna také zřejmě umožní rodičům ještě pět let žádat o umístění dítěte do diagnostického ústavu kvůli poruchám chování. Vláda navrhla tuto možnost zrušit už k letošnímu 1. září v rámci novely, kterou chce snížit počet dětí ve výchovných zařízeních a posílit ambulantní péči o problémové rodiny. Novelu dnes sněmovna poslala do závěrečného schvalování, které bude zřejmě příští středu.
Vláda navrhla také omezit na osm týdnů maximální povolenou délku pobytu v diagnostickém ústavu. Sněmovní školský výbor ale doporučil zachovat současnou praxi kvůli dětem s takovými psychickými poruchami, které nelze za dva měsíce vyšetřit. Delší pobyt by mohlo také povolovat ministerstvo školství, pokud z vážných důvodů nebude možné dítě přemístit jinam.
ČSSD: O vyrovnání s církvemi by měli poslanci hlasovat po jménech
Poslanci by měli o majetkovém vyrovnání s církvemi hlasovat po jménech, aby veřejnost při rozhodování o rozsáhlém majetkovém převodu viděla osobní postoj každého z nich. ČSSD podle slov předsedy Bohuslava Sobotky takový postup ve sněmovně při závěrečném hlasování o zákoně navrhne. Vláda podle ČSSD zakrývá negativní vývoj státních financí a měla by ve špatné hospodářské situaci od návrhu na vyrovnání s církvemi ustoupit.
„Není to jen tak běžný zákon, je to jeden z největších převodů majetku a finančních prostředků směrem k soukromo-právním subjektům v historii, které vůbec byly v novodobé historii v Poslanecké sněmovně hlasovány,“ zdůvodnil Sobotka záměr ČSSD.
