Praha – Homosexuální páry plánují zažalovat Českou republiku. Kritizují české právo, které nedovoluje, aby si v registrovaném svazku mohl jedinec osvojit biologického potomka svého partnera. Stejnopohlavní páry také upozorňují, že v Evropě už některé státy připouští homosexuálům možnost děti plně adoptovat. Občanské sdružení pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) chce o podpoře novely zákona o registrovaném partnerství jednat s příští vládou.
Možnost osvojit si vzájemně biologické potomky a získat tak právo na dítě v případě, že se s biologickým rodičem něco stane. Tuto iniciativu prosazovala v květnu a červnu skupina poslanců napříč sněmovnou – třeba Jana Černochová z ODS nebo zástupce LEV 21 Jiří Paroubek. Poslanecký návrh však vláda tehdy nepřijala. Další komplikací pak bylo rozpuštění sněmovny.
S tím, že by byla novela definitivně smetena pod koberec, se ale stejnopohlavní páry nechtějí smířit. „Prvně se bude ta situace řešit v České republice, ale je možné, že soudní spor skončí až u soudu pro lidská práva ve Štrasburku,“ upozorňuje redaktorka časopisu Lui Ludmila Hamplová. Homosexuálové chtějí u soudu napadnout také fakt, že tuzemská legislativa stejnopohlavním párům neuznává legálně adoptované děti v zahraničí.
Ludmila Hamplová, redaktorka časopisu Lui:
„Představte si, že s partnerem adoptujete dítě v zahraničí, vracíte se zpět do země, kde jste vyrostl, a najednou vám stát řekne, že z pohledu české legislativy to vlastně není vaše dítě a nemáte vůči němu žádná práva.“
Legálně uznaná adopce je ale pro aktivisty zatím nedostižný cíl. V první fázi lidé kolem platformy PROUD chtějí vybídnout poslance, aby alespoň vrátili na stůl novelu s možností osvojit si dítě jako dvojice. „V situaci, kdy ten biologický rodič například zemře, je těžce zraněný, nebo se s ním něco stane, tak vůči tomu druhém rodiči to dítě jakoby neexistuje,“ dodává Hamplová. V důsledku tak například pozůstalý partner nebude mít právo stýkat se s dítětem a musí čekat na rozhodnutí soudu, zda může dítě opatrovat.
Nejedná se o adopci, homosexuálové by tedy v Česku zatím nemohli dítě adoptovat z dětského domova. „V Česku žije řada stejnopohlavních párů, které mají a vychovávají děti. Ty mají v rodném listě jen jednoho rodiče. Ten druhý, který je miluje, jakoby není,“ uváděla v době projednávání novely Martina Štěpánková z platformy (PROUD). Podle ní by v případě přijetí legislativy rodina získala jistotu. Pokud by se totiž jednomu z rodičů něco stalo, nehrozilo by, že dítě skončí v ústavu.
Země, jako je Německo, katolické Španělsko či protestantská Británie už podobný zákon mají. Pozorovatelé navíc přiznávají, že mnoho dětí už ve stejnopohlavních rodinách stejně vychováváno je, ovšem zatím bez právních nároků. „Všichni vědí, že se to dá obejít. Je potřeba dát tomu nějaký řád. Děti vychovávané v těchto párech by měly mít stejná práva jako děti z heterosexuálních rodin,“ uvedla v červnu navrhovatelka novely Jana Černochová.
Odpůrci adopcí pro homosexuály argumentují tím, že dítěti budou chybět tradiční mužské a ženské vzory a že ho život v takové rodině poškodí. „Jsem přesvědčen, že je tento návrh zbytečný. Při diskuzích, které se teď vedou, se mi zdá, že se na dítě úplně zapomíná. Řešíme, co by chtěli rodiče, ale ne to, co chce dítě,“ uvedl v červnu senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Podle Čunka je drtivé většině společnosti zřejmé, že zájmem dítěte je být vychováváno v úplné rodině, nejlépe v manželství, kde dítěti představí normální rodinu. Jakákoliv jiná varianta přichází podle něj na řadu až v tu chvíli, kdy by si nějaká rodina nemohla dítě osvojit. Ještě větší kontroverze u kritiků vyvolává možnost schválení úplné adopce.
Roman Joch, vystoupení na MU v Brně: „Neexistuje právo u jednotlivců, hetero- či homosexuálních párů na automatický nárok získat jiné děti než vlastní. Čímž neříkám, že by páry neměly mít možnost adopce dětí, ale při pečlivém rozlišení kdy a jak. Ta teze je dospělocentrická a chybí v ní to hlavní - zájem dítěte… Pokud bude dospělé, může si žít svobodně, s kým chce. Ale jako dítě, myslím si, by nemělo být ukráceno o možnost vidět rozdílné role.“
Jiří Hromada: „Adopce jsou v zemi, která je v čele Evropy v obsazenosti dětských domovů, s 50procentní rozvodovostí manželství, přirozenou součástí řešení práva dítěte na láskyplnou dvojici, která poskytne domov a identifikační vzor dvojice řešící každodenní problémy života. Homosexualita opatrovníků není infekční, v okolí nebo ve škole děti zaujme na pár týdnů a pak mají jiné podněty.“
Podle výsledků některých studií ale bývají děti „duhových rodin“ tolerantnější a v dospělosti pak jedinci sami se svým partnerem dokážou lépe komunikovat a dohodnout se na fungování domácnosti. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí totiž u nich doma mezi jejich rodiči neplatilo a na činnostech se domlouvali.
